Od nabytí účinnosti zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, tedy od data 1. 7. 2005, došlo v jeho znění ke změnám pouze prostřednictvím dvou právních předpisů, a to zákona č. 230/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (k 1. 6. 2006), a zákona č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce.

Prvně jmenovaný zákon v souladu s novou koncepcí vybírání a vymáhání sankcí uložených správními úřady pouze upřesnil, že pokuty uložené kontrolovaným osobám orgány inspekce práce vybírá a vymáhá celní úřad. Zákonem doprovodným k zákoníku práce došlo ke změnám podstatnějším.

Přečíslování paragrafů

Od nabytí účinnosti zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, tedy od data 1. 7. 2005, došlo v jeho znění ke změnám pouze prostřednictvím dvou právních předpisů, a to zákona č. 230/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (k 1. 6. 2006), a zákona č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce.

Prvně jmenovaný zákon v souladu s novou koncepcí vybírání a vymáhání sankcí uložených správními úřady pouze upřesnil, že pokuty uložené kontrolovaným osobám orgány inspekce práce vybírá a vymáhá celní úřad. Zákonem doprovodným k zákoníku práce došlo ke změnám podstatnějším.

Přečíslování paragrafů

Vzhledem k tomu, že zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, účinný od 1. 1. 2007, je předpisem komplexnějším vůči tomu předchozímu a zahrnul do svého textu např. též oblast odměňování nebo cestovních náhrad, musel na přečíslování paragrafů reagovat rovněž zákon o inspekci práce, a to především ve vymezení skutkových podstat přestupků a správních deliktů.

Cílem bylo, aby tyto skutkové podstaty odpovídaly nové pracovněprávní úpravě. Ke změnám tak došlo v těch ustanoveních zákona o inspekci práce, která odkazovala na konkrétní paragrafy zrušených právních předpisů. Týká se to skutkových podstat přestupků a správních deliktů především na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance (§ 10 a § 23), bezpečnosti práce (§ 17 a § 30) a zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců (§ 18 a § 31).

Rozšíření výčtu kontrolovaných osob 

Dne 1. 1. 2007 nabyl účinnosti též zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Tento zákon stanoví mj. speciální požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi, zavádí funkci koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a ukládá nové povinnosti zadavatelům staveb, jejich zhotovitelům nebo fyzickým osobám, které se na zhotovení stavby podílejí.

V návaznosti na tuto právní úpravu se od výše uvedeného data rozšířil výčet kontrolovaných osob obsažený v ustanovení § 6 odst. 1 zákona o inspekci práce, a to na „fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí, a na koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi".

Zároveň byly do ustanovení § 17 odst. 1 a § 30 odst. 1 zákona o inspekci práce, kterými se upravují skutkové podstaty přestupků a správních deliktů na úseku bezpečnosti práce, doplněny nové skutkové podstaty protiprávních jednání fyzických a právnických osob, které spočívají v tom, že tyto

• nedoručí oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa staveniště oznámení o zahájení prací, ačkoli ktomu mají povinnost podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
• neplní povinnost poskytovat koordinátorovi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi součinnost, ačkoli ktomu mají povinnost podle ustanovení § 16 písm. b) téhož zákona,
• neplní povinnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi stanovené v § 18 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Za prvně uvedený přestupek nebo správní delikt může orgán inspekce práce udělit pokutu až do výše 400.000,- Kč. Posléze uvedená protiprávní jednání mohou být ze strany jmenovaného orgánu stižena pokutou až do výše 300.000,- Kč.

V této souvislosti nelze opomenout, že na základě zmocnění obsaženého v ustanovení § 21 písm. a) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vláda připravila a ve Sbírce zákonů bylo pak pod číslem 591/2006 publikováno nařízení vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích. Citované nařízení vlády mj. předepisuje náležitosti oznámení o zahájení prací, které je zadavatel stavby povinen doručit příslušnému orgánu inspekce práce, a vymezuje další činnosti, které je koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi povinen provádět při přípravě a realizaci stavby.

Přezkum opatření odborové organizace

Jedním z oprávnění odborové organizace je dle ustanovení § 322 odst. 2 zákoníku práce oprávnění

• a) požadovat závazným pokynem na zaměstnavateli odstranění závad vprovozu na strojích azařízeních, při pracovních postupech avpřípadě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců zakázat další práci a
• b) zakázat práci přesčas apráci vnoci, která by ohrožovala bezpečnost aochranu zdraví zaměstnanců.

Pokud odborová organizace svého oprávnění využije, je povinna o něm neprodleně vyrozumět příslušný orgán inspekce práce. V ustanovení § 5 odst. 1 písm. d) zákona o inspekci práce bylo s účinností od 1. 1. 2007 upřesněno, že oblastní inspektorát práce neprodleně kontroluje závady, o nichž byl odborovou organizací takto vyrozuměn. Zbývá dodat, že zaměstnavatel má právo požádat orgán inspekce práce, aby opatření odborové organizace přezkoumal. Toto opatření až do jeho rozhodnutí stále platí.

Orgány inspekce práce a zákaz tzv. švarcsystému

K jedné změně týkající se kompetencí orgánů inspekce práce došlo nepřímo (tedy nikoli prostřednictvím změny zákona o inspekci práce). Jde o změnu v předmětu kontroly v důsledku nabytí účinnosti zákoníku práce a zrušení ustanovení § 13 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, které upravovalo zákaz tzv. švarcsystému.

Za švarcsystém se zpravidla označují situace, kdy je výkon závislé práce, která by měla být konána v pracovněprávním vztahu podle zákoníku práce, zastírán jiným vztahem, a to především vztahem obchodněprávním. Účelem takového postupu je obejít ochranu, kterou pracovněprávní předpisy poskytují zaměstnanci, pominout tím práva zaměstnance a povinnosti zaměstnavatele, které z jejich vztahu vyplývají, a v neposlední řadě ušetřit na odvodech pojistného.

Za porušení zákazu švarcsystému obsaženého v ustanovení § 13 zákona o zaměstnanosti mohly do 31. 12. 2006 uložit úřady práce pokutu až do výše 2.000.000,- Kč. Zrušení zmíněného paragrafu neznamená, že by zákonodárce rezignoval na dřívější právní úpravu. Jde o reakci na vymezení pojmu závislá práce v zákoníku práce a pravidlo zakotvené v jeho ustanovení § 3, že závislá práce může být vykonávána výhradně v pracovněprávním vztahu podle tohoto zákona, není-li upravena zvláštními právními předpisy (např. služebním zákonem).

Změna právní úpravy nicméně způsobila, že kontrolní kompetence v těchto věcech přešly nabytím účinnosti zákoníku práce z úřadů práce na orgány inspekce. Porušení povinnosti vykonávat závislou práci výlučně v pracovněprávním vztahu nebudou ale tyto orgány zřejmě moci postihnout, protože k rozšíření skutkových podstat protiprávních jednání tímto směrem v zákoně o inspekci práce nedošlo a podřazení výše zmíněného porušení pod stávající skutkové podstaty je více než problematické.

Co každopádně zůstává, je případný postih z hlediska daňových zákonů. I nadále totiž zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, označuje ve svém ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) za příjmy ze závislé činnosti mj. „příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce". Nejsou vůbec ojedinělé případy, kdy finanční úřady odkazují na ustanovení § 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, o zastřenosti obsahu právního úkonu jeho formou a na základě toho doměřují daňovým subjektům daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, protože mají zato, že činnost vykazuje znaky činnosti závislé.

Tento komentář je vybrán ze zákona o inspekci práce z Edice AZ - nejen že získáte přehledný zákon, ve kterém uvidíte, co bylo do zákona posledními novelami vloženo či vypuštěno, ale v komentáři změn můžete novinky také lépe nastudovat. Orientaci Vám usnadní i obsah paragrafů.

Paragrafy, ve kterých nastala změna novelou č. 264/2006 Sb. účinnou od 1. 1. 2007:

• § 3 odst. 2 písm. a)
• § 5 odst. 1 písm. b)
• § 6 odst. 1 písm. e)
• § 6 odst. 4 písm. d)
• § 10 odst. 1
• § 11 odst. 1 písm. b)
• § 13 odst. 1
• § 15 odst. 1 písm. o)
• § 17 odst. 1 písm. b), f), q), r), s), v), y), z) a za)
• § 17 odst. 2 písm. a) a b)
• § 18 odst. 1 písm. b), d), e), f) a g)
• § 20 odst. 2 písm. c)
• § 23 odst. 1
• § 24 odst. 1 písm. b)
• § 26 odst. 1 písm. l)
• § 28 odst. 1 písm. o)
• § 30 odst. 1 písm. b), f), q), r), s), v), y), z) a za)
• § 30 odst. 2 písm. a) a b)
• § 31 odst. 1 písm. b), d), e), f) a g)
• § 33 odst. 2 písm. c)
• § 38 písm. b)

Vzhledem k tomu, že zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, účinný od 1. 1. 2007, je předpisem komplexnějším vůči tomu předchozímu a zahrnul do svého textu např. též oblast odměňování nebo cestovních náhrad, musel na přečíslování paragrafů reagovat rovněž zákon o inspekci práce, a to především ve vymezení skutkových podstat přestupků a správních deliktů.

Cílem bylo, aby tyto skutkové podstaty odpovídaly nové pracovněprávní úpravě. Ke změnám tak došlo v těch ustanoveních zákona o inspekci práce, která odkazovala na konkrétní paragrafy zrušených právních předpisů. Týká se to skutkových podstat přestupků a správních deliktů především na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance (§ 10 a § 23), bezpečnosti práce (§ 17 a § 30) a zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců (§ 18 a § 31).

Rozšíření výčtu kontrolovaných osob 

Dne 1. 1. 2007 nabyl účinnosti též zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Tento zákon stanoví mj. speciální požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi, zavádí funkci koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a ukládá nové povinnosti zadavatelům staveb, jejich zhotovitelům nebo fyzickým osobám, které se na zhotovení stavby podílejí.

V návaznosti na tuto právní úpravu se od výše uvedeného data rozšířil výčet kontrolovaných osob obsažený v ustanovení § 6 odst. 1 zákona o inspekci práce, a to na „fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí, a na koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi".

Zároveň byly do ustanovení § 17 odst. 1 a § 30 odst. 1 zákona o inspekci práce, kterými se upravují skutkové podstaty přestupků a správních deliktů na úseku bezpečnosti práce, doplněny nové skutkové podstaty protiprávních jednání fyzických a právnických osob, které spočívají v tom, že tyto

• nedoručí oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa staveniště oznámení o zahájení prací, ačkoli ktomu mají povinnost podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
• neplní povinnost poskytovat koordinátorovi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi součinnost, ačkoli ktomu mají povinnost podle ustanovení § 16 písm. b) téhož zákona,

• neplní povinnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi stanovené v § 18 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Za prvně uvedený přestupek nebo správní delikt může orgán inspekce práce udělit pokutu až do výše 400.000,- Kč. Posléze uvedená protiprávní jednání mohou být ze strany jmenovaného orgánu stižena pokutou až do výše 300.000,- Kč.

V této souvislosti nelze opomenout, že na základě zmocnění obsaženého v ustanovení § 21 písm. a) zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vláda připravila a ve Sbírce zákonů bylo pak pod číslem 591/2006 publikováno nařízení vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích. Citované nařízení vlády mj. předepisuje náležitosti oznámení o zahájení prací, které je zadavatel stavby povinen doručit příslušnému orgánu inspekce práce, a vymezuje další činnosti, které je koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi povinen provádět při přípravě a realizaci stavby.

Přezkum opatření odborové organizace

Jedním z oprávnění odborové organizace je dle ustanovení § 322 odst. 2 zákoníku práce oprávnění

• a) požadovat závazným pokynem na zaměstnavateli odstranění závad vprovozu na strojích azařízeních, při pracovních postupech avpřípadě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců zakázat další práci a
• b) zakázat práci přesčas apráci vnoci, která by ohrožovala bezpečnost aochranu zdraví zaměstnanců.

Pokud odborová organizace svého oprávnění využije, je povinna o něm neprodleně vyrozumět příslušný orgán inspekce práce. V ustanovení § 5 odst. 1 písm. d) zákona o inspekci práce bylo s účinností od 1. 1. 2007 upřesněno, že oblastní inspektorát práce neprodleně kontroluje závady, o nichž byl odborovou organizací takto vyrozuměn. Zbývá dodat, že zaměstnavatel má právo požádat orgán inspekce práce, aby opatření odborové organizace přezkoumal. Toto opatření až do jeho rozhodnutí stále platí.

Orgány inspekce práce a zákaz tzv. švarcsystému

K jedné změně týkající se kompetencí orgánů inspekce práce došlo nepřímo (tedy nikoli prostřednictvím změny zákona o inspekci práce). Jde o změnu v předmětu kontroly v důsledku nabytí účinnosti zákoníku práce a zrušení ustanovení § 13 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, které upravovalo zákaz tzv. švarcsystému.

Za švarcsystém se zpravidla označují situace, kdy je výkon závislé práce, která by měla být konána v pracovněprávním vztahu podle zákoníku práce, zastírán jiným vztahem, a to především vztahem obchodněprávním. Účelem takového postupu je obejít ochranu, kterou pracovněprávní předpisy poskytují zaměstnanci, pominout tím práva zaměstnance a povinnosti zaměstnavatele, které z jejich vztahu vyplývají, a v neposlední řadě ušetřit na odvodech pojistného.

Za porušení zákazu švarcsystému obsaženého v ustanovení § 13 zákona o zaměstnanosti mohly do 31. 12. 2006 uložit úřady práce pokutu až do výše 2.000.000,- Kč. Zrušení zmíněného paragrafu neznamená, že by zákonodárce rezignoval na dřívější právní úpravu. Jde o reakci na vymezení pojmu závislá práce v zákoníku práce a pravidlo zakotvené v jeho ustanovení § 3, že závislá práce může být vykonávána výhradně v pracovněprávním vztahu podle tohoto zákona, není-li upravena zvláštními právními předpisy (např. služebním zákonem).

Změna právní úpravy nicméně způsobila, že kontrolní kompetence v těchto věcech přešly nabytím účinnosti zákoníku práce z úřadů práce na orgány inspekce. Porušení povinnosti vykonávat závislou práci výlučně v pracovněprávním vztahu nebudou ale tyto orgány zřejmě moci postihnout, protože k rozšíření skutkových podstat protiprávních jednání tímto směrem v zákoně o inspekci práce nedošlo a podřazení výše zmíněného porušení pod stávající skutkové podstaty je více než problematické.

Co každopádně zůstává, je případný postih z hlediska daňových zákonů. I nadále totiž zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, označuje ve svém ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) za příjmy ze závislé činnosti mj. „příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce". Nejsou vůbec ojedinělé případy, kdy finanční úřady odkazují na ustanovení § 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, o zastřenosti obsahu právního úkonu jeho formou a na základě toho doměřují daňovým subjektům daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, protože mají zato, že činnost vykazuje znaky činnosti závislé.

Tento komentář je vybrán ze zákona o inspekci práce z Edice AZ - nejen že získáte přehledný zákon, ve kterém uvidíte, co bylo do zákona posledními novelami vloženo či vypuštěno, ale v komentáři změn můžete novinky také lépe nastudovat. Orientaci Vám usnadní i obsah paragrafů.

Paragrafy, ve kterých nastala změna novelou č. 264/2006 Sb. účinnou od 1. 1. 2007:

• § 3 odst. 2 písm. a)
• § 5 odst. 1 písm. b)
• § 6 odst. 1 písm. e)
• § 6 odst. 4 písm. d)
• § 10 odst. 1
• § 11 odst. 1 písm. b)
• § 13 odst. 1
• § 15 odst. 1 písm. o)
• § 17 odst. 1 písm. b), f), q), r), s), v), y), z) a za)
• § 17 odst. 2 písm. a) a b)
• § 18 odst. 1 písm. b), d), e), f) a g)
• § 20 odst. 2 písm. c)
• § 23 odst. 1
• § 24 odst. 1 písm. b)
• § 26 odst. 1 písm. l)
• § 28 odst. 1 písm. o)
• § 30 odst. 1 písm. b), f), q), r), s), v), y), z) a za)
• § 30 odst. 2 písm. a) a b)
• § 31 odst. 1 písm. b), d), e), f) a g)
• § 33 odst. 2 písm. c)
• § 38 písm. b)