1. Komentář § 35 zákoníku práce

Zákoník práce nezná institut tzv. práce na zkoušku, který zná například německý zákoník práce. V praxi se proto velice často volí uzavření pracovního poměru na dobu určitou podle § 39 ZP. Výhodou uzavření pracovního poměru na dobu určitou s nově nastupujícím zaměstnancem je jistota trvání pracovního poměru po sjednanou dobu. Naproti tomu sjednání zkušební doby umožňuje zcela jednoduché rozvázání pracovního poměru v počátečním stadiu jeho existence, pokud sjednaný pracovní poměr účastníkům nevyhovuje.

Pokud by zkušební doba byla sjednána delší, než umožňuje zákon (3 měsíce), nemá to za následek neplatnost ujednání o zkušební době. Neplatné bude pouze ujednání o té části zkušební doby, která překračuje maximální hranici tří měsíců. Pokud by došlo k pozdějšímu prodloužení zkušební doby, bylo by toto ujednání, a to i s ohledem na § 18 ZP, neplatné.

Spíše teoretickým problémem je poněkud zmatené ustanovení zákoníku práce o tom, že zkušební dobu lze sjednat před vznikem pracovního poměru, přičemž § 35 odst. 1 ZP současně výslovně stanoví, že může být sjednána nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance (§ 33 odst. 3 ZP). Tato dvě ustanovení jsou v logickém rozporu, protože podle § 36 odst. 1 ZP pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, popřípadě dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Sjednání zkušební doby v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce nebo uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance, je tudíž sjednáním zkušební doby již po vzniku pracovního poměru. Tento nedostatek tzv. technickou novelou zákoníku práce odstraněn nebyl.

Překážky v práci

Zkušební dobu nelze dodatečně prodlužovat, a to ani vzájemnou dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Přímo ze zákona se však v jednom případě prodlužuje. Nemůže-li zaměstnanec během zkušební doby pracovat pro překážky v práci, tato doba překážek se do zkušební doby nezapočítává. Podle § 35 odst. 2 se zkušební doba prodlužuje o dobu překážek v práci.

Počítání zkušební doby

Zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. Zkušební doba může tudíž být sjednána i na kratší dobu než jsou tři měsíce. Počítání času se řídí občanským zákoníkem a je v zájmu obou účastníků pracovněprávního vztahu, aby konec běhu zkušební doby byl sjednán přesně - nejlépe uvedením konkrétního kalendářního dne. Občanský zákoník však nezná pojem „doba", ale pouze pojem „lhůta". U zkušební doby je proto nezbytné analogicky použít ustanovení § 51 odst. 2 ZP, podle něhož výpovědní doba končí uplynutím posledního dne této doby.

Podle § 66 ZP nemůže zaměstnavatel ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Toto ustanovení vstoupí v účinnost až nabytím účinnosti zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

2. Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Do běhu zkušební doby se již nezapočítává ani jeden den překážek v práci - do 31. 12. 2006 se započítávala doba nejvýše 10 pracovních dnů.

3. Upozornění na možné chyby

Velice spornou výkladovou otázkou je, co se děje se zkušební dobou v době překážek v práci - běží dál, nebo se v době překážek v práci přerušuje? Podle zákoníku práce zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. Například od 1. ledna do 31. března. Pokud bude zaměstnanec po celý měsíc únor v pracovní neschopnosti, doba překážky v práci se mu sice do zkušební doby nezapočítá a zkušební doba se o dobu překážek v práci prodlouží. Současně však platí, že zkušební doba běží během překážek v práci a pracovní poměr může být zaměstnavatelem i zaměstnancem skončen.

4. Příklady

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1. října. Teprve 3. října mu byla předložena k podpisu pracovní smlouva se zkušební dobou na 3 měsíce. Sjednání zkušební doby je neplatné.

5. Judikatura

NS ČR 21 Cdo 127/2001

Sjednají-li účastníci zkušební dobu v rozporu s ustanovením § 31 odst. 1 zákoníku práce (nyní § 35 odst. 1 ZP) delší než tři měsíce, nebo neurčí-li účastníci při sjednání zkušební doby délku, činí zkušební doba tři měsíce ode dne vzniku pracovního poměru.

Komentáře dalších paragrafů zákoníku práce najdete zde.

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
• o § 18 - neplatnost právních úkonů
• o § 33 - založení pracovního poměru
• o § 34 - náležitosti pracovní smlouvy
• o § 39 - pracovní poměr na dobu určitou
• o § 66 - zrušení pracovního poměru ve zkušební době
• o § 191-210 - překážky v práci
• o § 310 - zkušební doba v souvislosti s konkurenční doložkou

Vyhovuje Vám tato struktura komentářů jednotlivých paragrafů zákoníku práce? Pak zde máme příručku určenou přímo Vám - Nový zákoník práce v praxi.