1. Mladiství, studenti, učni

Pracovní právo

Za mladistvé  jsou považováni zaměstnanci mladší 18 let. Toto hledisko platí v oblasti pracovněprávních vztahů bez ohledu na to, zda např. podle občanskoprávních předpisů již dosáhli zletilosti uzavřením sňatku.

Pracovněprávní předpisy stanoví pro mladistvé intenzivnější ochranu:

-  k uzavření pracovní smlouvy s mladistvým a také v případě rozvázání pracovního poměru dohodou či výpovědí ze strany mladistvého je zaměstnavatel povinen vyžádat si vyjádření zákonného zástupce,

-          výpověď a okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele musí být dány na vědomí též jeho zákonnému zástupci,

-          dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr lze s mladistvými uzavírat, jen pokud tím nebude ohrožen jejich zdravý vývoj nebo výchova k povolání,

-          zaměstnavatel je povinen zabezpečit, aby mladiství byli vyšetřeni lékařem před vstupem do pracovního poměru, před převedením na jinou práci na dobu delší než 1 měsíc a pravidelně podle potřeby, nejméně jednou ročně,

-          zaměstnavatelé smějí zaměstnávat mladistvé pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji a jsou povinni jim při práci poskytovat zvýšenou péči

-          délka pracovní doby zaměstnanců mladších 16 let smí činit nejvýše 30 hodin týdně a její rozsah v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout 6 hodin,

-          zaměstnavatel nesmí zaměstnávat mladistvé prací přesčas a prací v noci (s výjimkou zaměstnanců starších 16 let, kteří mohou vykonávat noční práci nepřesahující jednu hodinu, je-li to třeba pro jejich výchovu k povolání),

-          mladiství nesmějí být zaměstnáváni pracemi při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol a dále ani pracemi, které se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem jsou pro ně nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví. Práce a pracoviště zakázané mladistvým jsou uvedeny ve vyhl. č. 228/2003 Sb.

-          s mladistvým nelze uzavřít dohodu o hmotné odpovědnosti,

-          mladistvé nelze zaměstnávat ve vedlejším pracovním poměru.

Sociální pojištění

Za studenta se považuje student vysoké školy a žák střední školy. Nemocenské pojištění studentů upravuje vyhláška č. 165/1979 Sb., v platném znění,  (§ 46 - § 56). Za studenta se dále považuje jen takový student, který je účasten nemocenského pojištění z důvodu studia, to znamená, že není uveden v § 56 uvedené vyhlášky. Při zaměstnávání studenta je třeba rozlišovat, zda je zaměstnáván jen v době školních prázdnin anebo i mimo ně. Student, který je zaměstnán mimo dobu školních prázdnin, se posuzuje z hlediska účasti na nemocenském pojištění a z hlediska placení pojistného stejně jako ostatní zaměstnanci, kteří nejsou studenty.

Příklad č. 1

Studentka je od 1. 2. 2004 zaměstnána na dohodu o pracovní činnosti jako programátorka, pracuje v každém měsíci podle potřeb zaměstnavatele, její odměna činí 5 – 10 tisíc Kč měsíčně. V srpnu 2006 nastupuje na mateřskou dovolenou, zároveň přerušuje studium.

Studentka je od února 2004 účastna nemocenského pojištění jako studentka (§ 46) i jako zaměstnanec činný na dohodu o pracovní činnosti (§ 68). Splňuje podmínky pro přiznání PPM jak z nemocenského pojištění studentů, tak z nemocenského pojištění zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti. Bude pobírat dvě PPM, jednu bude vyplácet škola a druhou zaměstnavatel.

U studentů zaměstnaných jen v době školních prázdnin se postupuje podle § 48 odst. 3 vyhlášky. Z tohoto pojištění náleží jen nemocenské.

Zdravotní pojištění

Za studenty je plátcem pojistného i stát (§ 7 odst. 1 písm. a) zákona. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „ZVZP“). Z příjmů ze zaměstnání platí pojistné za stejných podmínek jako ostatní zaměstnanci, za něž je plátcem pojistného i stát, to znamená, že nemusí platit pojistné z minimální mzdy, pokud jejich příjem nedosahuje výše minimální mzdy.

Učni jsou žáci střední školy. Nejsou uvedeni mezi poplatníky pojistného na sociální zabezpečení (v § 3 ZPSZ) a ani mezi plátci pojistného na zdravotní pojištění (v § 5 ZVZP), proto z jejich odměny za práci konanou v rámci pracovní výuky se neplatí pojistné bez ohledu na to, jestli mu odměnu platí učiliště nebo organizace, v níž vykonává práci.

2. Poživatelé důchodů

Pracovní právo

Dosažením důchodového věku pracovní poměr ze zákona nekončí. Musí být řádně rozvázán způsoby uvedenými v zákoníku práce (nejčastěji dohodou). S poživateli starobních důchodů lze uzavřít pracovní poměr pouze na dobu určitou, maximálně jednoho roku. Na tuto kategorii zaměstnanců se vztahuje výjimka z pravidla, že pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky lze sjednat nebo dohodou prodlužovat nejvýše na dobu dvou let (srov. § 30 ZP).

S pracujícím poživatelem starobního důchodu může stejný zaměstnavatel opakovaně uzavírat či dohodou prodlužovat pracovní poměr tak dlouho, dokud to bude oběma stranám vyhovovat. Vzhledem k zásadě zákazu diskriminace (z důvodu věku) náležejí pracujícím důchodcům stejné nároky z pracovního poměru jako ostatním zaměstnancům.

Sociální pojištění

Pro poživatele důchodu platí tyto výjimky

-         pro délku podpůrčí doby (§ 21 ZNP),

-         pro ochrannou lhůtu (§ 72 a § 73 vyhl. 143),

-         pro vzdání se nároku na nemocenské (§ 70 vyhl. 143).

Příklad č. 4

Zaměstnanec požádal v březnu 2006 o přiznání starobního důchodu od soboty 1. července 2006. Zároveň požádal o skončení pracovního poměru k 30. 6. 2006 a o uzavření nového pracovního poměru na dobu určitou od 1. 7. 2006 do 30. 6. 2007. Zaměstnavatel jeho žádosti vyhověl. Do nového zaměstnání měl nastoupit v pondělí 3. 7. 2006.

Jestliže:

a) zaměstnanec byl uznán práce neschopným od 26. 6. do 9. 7. 2006, nemůže od 1. 7. pobírat současně starobní důchod a nemocenské. Bude-li pobírat nemocenské, důchod se nebude vyplácet podle § 65 zákona č. 155/1965 Sb. Přeje-li si pobírat důchod, musí se vzdát nároku na nemocenské podle § 70 vyhl. č. vyhláška č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek  v nemocenském pojištění.

b) zaměstnanec se zranil v neděli 2. 7. 2006 při autonehodě, proto do zaměstnání nastoupil až 24. 7. 2006. Nárok na nemocenské nemá, dne 2. 7. není ani účasten nemocenského pojištění, neboť účast z předchozího zaměstnání skončila 30. 6. a z nového zaměstnání vznikla až 24. 7., a ani mu dne 2. 7. netrvá ochranná lhůta. Od 1. 7. je poživatelem starobního důchodu, a proto mu ochranná lhůta neběží.

Zdravotní pojištění

Za poživatele důchodu je plátcem pojistného stát  § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen ZVZP), neplatí pro ně proto minimální vyměřovací základ ve výši minimální mzdy, za dobu neplaceného volna se nezahrnuje do vyměřovacího základu poměrná část z minimální mzdy.

Krok za krokem - a budete mít dokonalý přehled o povinnostech mzdové účetní. On-line kurz Rok ve mzdové účtárně Vás rychle a efektivně seznámí se vším, co potřebujete vědět ke své práci.