§ 281–282

Rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany

zdraví při práci

§ 281

(1)   U zaměstnavatele je možné zvolit radu zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Rada zaměstnanců má nejméně 3, nejvýše 15 členů. Počet členů je vždy lichý. Celkový počet zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci závisí na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele a na rizikovosti vykonávaných prací; je možné však ustavit nejvýše jednoho zástupce na 10 zaměstnanců. Počet členů rady zaměstnanců a zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci určí zaměstnavatel po projednání s volební komisí ustavenou podle § 283 odst. 2.

(2)   Funkční období rady zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci trvá 3 roky.

(3)   Pro účely volby rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je rozhodný počet zaměstnanců zaměstnavatele v pracovním poměru ke dni podání písemného návrhu na vyhlášení voleb.

(4)   Rada zaměstnanců zvolí ze svých členů na svém prvním zasedání předsedu a informuje o tom zaměstnavatele a zaměstnance.

(5)   Jestliže při přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů u dosavadního zaměstnavatele i u přejímajícího zaměstnavatele působí zástupci zaměstnanců, přejímající zaměstnavatel v případech uvedených v § 279 a 280 plní povinnosti vůči všem, nedohodnou-li se mezi sebou a zaměstnavatelem jinak. Zástupci zaměstnanců plní své povinnosti do dne, kdy jim uplyne funkční období. Jestliže před uplynutím funkčního období počet členů jedné z rad zaměstnanců klesl na méně než 3, přebírá její funkci druhá rada zaměstnanců.

§ 282

(1)       Rada zaměstnanců a funkce zástupce pro oblast bezpečnosti ochrany zdraví při práci zaniká dnem uplynutí volebního období, pokud není v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

(2)       Rada zaměstnanců zaniká též dnem, kdy počet členů rady zaměstnanců klesl na méně než 3.

(3)       V případech stanovených v odstavci 1 předá rada zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bez zbytečného odkladu veškeré podklady související s výkonem funkce zaměstnavateli, který je uschová po dobu 5 let ode dne zániku rady zaměstnanců nebo funkce zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(4)       Členství v radě zaměstnanců a funkce zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci končí dnem

a)  vzdání se funkce,

b)  skončení pracovního poměru u zaměstnavatele,

c)  odvolání z funkce.

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
• § 1 písm. b) – právní vztahy kolektivní povahy
• § 14 odst. 3 – projednání stížnosti zaměstnance
• § 203 odst. 2 písm. a) – pracovní volno s náhradou mzdy pro členy volební komise
• § 276–280 – právo zaměstnanců na informace a projednání
• § 363 – zákaz odchýlení se od zákona
• Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění
• § 200x – řízení ve věcech voleb do rady zaměstnanců, voleb zástupců pro oblast BOZP
• Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění
• § 200, 201 – působnost rady zaměstnanců při volbě členů dozorčí rady akciové společnosti, volených za zaměstnance

Komentář

Rady zaměstnanců a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které je souhrnně možné označit jako volené zástupce zaměstnanců, jsou zastupitelskými orgány zaměstnanců pro účely

práva na informace a projednání, jež je zaměstnavatel povinen ze zákona naplňovat. Rady zaměstnanců a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „zástupci pro BOZP“) nemají právní subjektivitu (nejsou právnickými osobami). Nemohou proto se zaměstnavatelem uzavírat smlouvy včetně kolektivních smluv (viz dále judikatura).  Volení zástupci zaměstnanců mohou v České republice působit od roku 2001, nicméně dosud je jejich počet jen nepatrný (žádná statistika ani neexistuje).

 Až do 13. 4. 2008 zákon zásadně nepřipouštěl současné působení volených zástupců zaměstnanců a odborových organizací. To bylo změněno nálezem Ústavního soudu ze dne 12. 3. 2008 (sp. zn. Pl. ÚS 82/06), publikovaným pod č. 116/2008 Sb., a to s účinností od 14. 4. 2008. Za tím účelem Ústavní soud vypustil části textu ustanovení § 281 odst. 1 a § 282 odst. 1 a 2 ZP. Z legislativně technických důvodů a z důvodu lepší srozumitelnosti pak byla tato ustanovení upravena novelou ZP provedenou zákonem č. 185/2011 Sb. K tomu podrobněji viz komentář a judikatura k § 276 a 277 ZP.

Volení zástupci zaměstnanců nedisponují žádnými finančními prostředky (nezískávají žádné členské příspěvky, které by ani nemohli v důsledku absence právní subjektivity spravovat). Jejich eventuální náklady na činnost hradí zaměstnavatel, což platí i o nákladech na jejich volbu (viz k tomu též § 277 ZP). Od ustanovení § 281 odst. 1 až 4 a § 282 až 285 je zakázáno se odchýlit (viz § 363 odst. 2 ZP). Od § 281 odst. 5 je možné se odchýlit ve prospěch zaměstnance, respektive zaměstnanců (viz § 363 odst. 1 ZP).Rozdíly v působnosti volených zástupců zaměstnancůRady zaměstnanců nemají a nemohou mít působnost v oblasti BOZP a naopak zástupci pro BOZP nemohou přebírat působnost v ostatních oblastech kromě BOZP, v nichž je zaměstnancům přiznáno právo na informace a projednání. K naplnění práva zaměstnanců na informace a projednání v oblasti BOZP, v rozsahu daném v § 108 ZP, tedy z volených zástupců zaměstnanců, slouží jen zástupci pro BOZP.  Ti nemají – na rozdíl od rady zaměstnanců – povahu kolektivního orgánu, ale působí jako jednotliví funkcionáři.  Ani když je u zaměstnavatele zvoleno více zástupců pro BOZP, nemohou tvořit kolektivní orgán, ale mají obvykle rozdělenou působnost pro jednotlivé okruhy zaměstnanců (pracoviště). Nic však nebrání tomu, aby si svoji činnost koordinovali na společných poradách.

Působnost (rozsah oprávnění) zástupců pro BOZP překračuje právo na informace a projednání, neboť v souladu s nadpisem ustanovení § 108 ZP šířeji naplňuje účast zaměstnanců na řešení otázek BOZP.

Konkrétně pak zákon těmto zástupcům ukládá i povinnost spolupracovat se zaměstnavatelem a s jeho odborně způsobilými osobami k prevenci rizik, dále stanoví, že zástupci pro BOZP mají právo spolurozhodování se zaměstnavatelem v organizování prověrek BOZP nejméně 1x ročně, mají právo na zpřístupnění dokladů, týkajících se BOZP a právo přednést připomínky ve vztahu ke kontrolním orgánům státu, provádějícím kontrolu u zaměstnavatele (zejména k inspekci práce a státnímu zdravotnímu dozoru).

Jak rady zaměstnanců, tak zástupci pro BOZP mají působnost při vyřizování stížností zaměstnanců na výkon práv a povinností vyplývajících  pracovněprávních vztahů, jestliže zaměstnanec požádá, aby takovou stížnost zaměstnavatel projednal se zástupci zaměstnanců (§ 14 odst. 3 ZP). Je však nepochybné, že zástupci pro BOZP mohou v takové záležitosti působit, jen pokud se týká BOZP. Obchodní zákoník (§ 200 a 201) přiznává zástupcům zaměstnanců působnost při organizování voleb členů dozorčí rady akciové společnosti volených za zaměstnance. Zatímco zvolen může být i člen zástupce zaměstnanců, který není v pracovním poměru k zaměstnavateli, což je i zástupce pro BOZP, volby organizuje představenstvo po projednání s odborovou organizací, případně radou zaměstnanců, nikoliv tedy se zástupci pro BOZP. Totéž platí o schvalování volebního řádu.