Nařízením vlády č. 461/2009 Sb. došlo od 1. 1. 2010 ke zvýšení nezabavitelné částky,  která musí být povinnému vyplacena při provádění srážek z jeho mzdy.

Nezabavitelná částka je odvozena:

-         ze životního minima jednotlivce, které  je určeno  v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a  činí 3 126 Kč,

-         z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a  stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel.

Citovaným nařízením vlády se zvýšila částka na bydlení  z 3 804 Kč   na 4 597 Kč.  

Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí součet částky životního minima a   shora uvedených  nákladů na bydlení …... 3 126 + 4 597 = 7 723 Kč.

Nezabavitelná částka na osobu povinného  činí 2/3  z částky  7 723 Kč, tj.  5 148,67 Kč.

Nezabavitelná částka  na každou osobu, které je  dlužník povinen poskytovat výživné, činí 1/4   z částky 5 148,67 Kč, tj. 1 287,17 Kč (dále jen dílčí nezabavitelná částka).

Při výpočtu nezabavitelné částky se započte  tato dílčí   nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné.  Vyživovací povinnost upravuje zákon o rodině. Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních, osvojených, adoptovaných a úředním rozhodnutím svěřených  do péče. Vyživovací povinnost  dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u  daňového zvýhodnění na dítě  v oblasti daní a    jak tomu je u studentů – pojištěnců státu v oblasti zdravotního pojištění.

Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte.  Podle  ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se na manžela dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem.  Na dítě, které manželé společně vyživují, se započítává   dílčí nezabavitelná částka  každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů.  Dílčí nezabavitelná částka se nezapočte na  žádného z těch, v jejichž prospěch byl  nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Jinak  je tomu  v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 551 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. V takovém případě se dílčí nezabavitelná částka   na tyto vyživované osoby započte. 

Součet všech  dílčích nezabavitelných částek  a nezabavitelná částka na dlužníka  činí  základní nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až  jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který má jen nezabavitelnou částku na svou osobu, zaokrouhluje se tato nezabavitelná částka na povinného nahoru.

Příklad č. 1

Zaměstnanec je ženatý,  má 1 vlastní dítě.  Další  3 děti, které  s ním bydlí ve společné domácnosti, jsou  děti manželky z prvního manželství. 

V případě provádění srážek ze mzdy bude činit nezabavitelná částka…  5 148,67 + (2  x 1 287,17) = 7 723,01 Kč, po zaokrouhlení 7 724 Kč.

Jako vyživovaná  osoba je započtena manželka dlužníka a vlastní dítě. Děti manželky nejsou jeho vlastní, a proto se nemohou započítat při výpočtu základní nezabavitelné částky.

Příklad č. 2

Zaměstnanec je ženatý  a   na základě dohody  uzavřené podle § 551 občanského zákoníku platí výživné na 1 dítě  z předchozího manželství.  S novou manželkou  se stará  o její 2 děti a spolu dohromady mají jedno dítě.

V případě exekuční srážky bude činit nezabavitelná částka  …5 148,67 + (3 x 1 287,17) = 9 010,18 Kč, po zaokrouhlení 9 011 Kč.

V základní nezabavitelné částce se objeví  jako vyživovaná osoba  manželka a dále jeho   2 vlastní děti. Jednomu dítěti poskytuje   výživné dobrovolně na základě dohody rodičů (§ 551 OZ), s dalším vlastním  dítětem žije ve společné domácnosti. V nezabavitelné částce se neobjeví děti manželky, ačkoliv s nimi žije ve společné domácnosti, protože se nejedná o jeho vlastní  děti, ani osvojené, ani adoptované, ani o děti svěřené soudním rozhodnutím do jeho péče. 

Doručování exekucí prostřednictvím datové schránky

Dnem 1. 7. 2009 nabyl účinnosti zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon definuje  datovou schránku jako elektronické úložiště, které  je určeno

a) k doručování orgány veřejné moci,

b) k provádění úkonů vůči  orgánům veřejné moci, 

c) k dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob.

Mzdová účtárna aktuálně - příručka, která Vás provede všemi úskalími mzdové a personální agendy.