Základ pro výpočet srážek

Srážky se provádějí zásadně z čisté mzdy zaměstnance (povinného), která se vypočte tak, že se od mzdy odečte sražená záloha na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění. Do čisté mzdy se pro účely srážek započítávají dle § 277 odst. 2 občanského soudního řádu též čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Nezapočítávají se však do ní částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách (především cestovní náhrady).

Upozornění
Okruh příjmů, ze kterých lze srážet, obsahuje § 145 ZP. Je třeba se v této souvislosti řídit právní úpravou pro výkon rozhodnutí, jak ji obsahuje ustanovení § 299 občanského soudního řádu. Srážky lze provádět i z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci, zejména z důchodu, nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí a z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, případně též z odměny plynoucí z dohody o pracovní činnosti a pro účely pracovněprávní i z dohody o provedení práce.

Výše možných srážek

Výše srážek je omezena. Jak stanoví § 278 občanského soudního řádu, povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka. Výši této částky a postup při jejím vyčíslení upravuje nařízení vlády o nezabavitelných částkách. Výše nezabavitelné částky se odvíjí od výše životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu. Životní minimum jednotlivce (ŽMJ) představuje s účinností od 1. 1. 2007 částku ve výši 3 126 Kč, od 1. 1. 2011 se nemění. Normativní náklady na bydlení jednotlivce, stanovené pro obec velikosti od 50 000 do 99 999 obyvatel bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný žije, činí po změně provedené nařízením vlády č. 414/2010 Sb. od 1. 1. 2011 částku 4 863 Kč.

Základní nezabavitelná částka, která nesmí být zaměstnanci sražena, se skládá ze dvou složek, a to na osobu povinného (tzv. nezabavitelná částka) a na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.

Nezabavitelná částka (na povinného) představuje dle nařízení vlády 2/3 součtu výše životního minima na jednotlivce a normativních nákladů na jeho bydlení, tedy od 1. 1. 2011 2/3 z částky 7 989 Kč = 5 326 Kč.

Složka na osobu, které je povinný povinen poskytovat výživné, činí 1/4 z nezabavitelné částky na povinného, tedy od 1. 1. 2011 ¼ z částky 5 326 Kč = 1 331,50 Kč.

Postup výpočtu přípustné výše srážek je následující:

• z čisté mzdy zaměstnance (povinného) se odečte základní nezabavitelná částka;
• pokud zbylá čistá mzda je rovna nebo nižší 7 989 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi. Částka přesahující hranici 7 989 Kč se srazí bez omezení.
• 1. třetina je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob; 2. třetina slouží pouze pro vydobytí přednostních pohledávek a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému; 3. třetina se vždy vyplatí povinnému. Pokud 2. třetina nestačí na uspokojení přednostních pohledávek, převádí se tato část přednostních pohledávek do třetiny první, kde se podřídí režimu podle svého pořadí.
• součet vypočtené třetiny (případně dvou třetin) a částky přesahující 7 989 Kč

= postižitelná výše příjmů

maximální výše jedné třetiny je z 7 989 Kč – to je 2 663 Kč.

Výčet přednostních pohledávek obsahuje § 280 odst. 2 OSŘ.

Poznámka:

Dle § 4 NV č. 595/2006 Sb. se při zvýšení částek životního minima nebo normativních nákladů na bydlení uplatní nová výše nezabavitelné částky a hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují. Při zvýšení od 1. 1. 2011 to tedy bude poprvé při výplatě za měsíc leden.

Příklad č. 1

Čistá mzda zaměstnance je 20 000 Kč, má manželku a dvě děti. Provádí se srážka ze mzdy na celkové pohledávky ve výši 25 000 Kč, z toho 5 000 Kč na přednostní .

Výpočet:

Základní nezabavitelná částka:

na povinného: 5 326 Kč

na vyživované: 3 x 1 331,50 = 3 994,50 Kč

celkem 9 321 Kč (po zaokrouhlení)

20 000 – 9 321 = 10 679 Kč

10 679 – 7 989 = 2 690 Kč lze srazit bez omezení ve prospěch přednostních pohledávek (pokud by nebyly, připočítá se k 1. třetině na nepřednostní)

7 989 : 3 = 2 663

1. třetina: 2 663 Kč na nepřednostní pohledávky
2. třetina: 2 663 Kč pouze na přednostní pohledávky
3. třetina: 2 663 Kč

postižitelná výše příjmu: 2 690 + 2 663 + 2 663 = 8 016 Kč

Výsledek: srazí se 8 016 Kč

Vyplatí se 11 984 Kč

Příklad č. 2

Čistá mzda zaměstnance je 13 000 Kč, má manželku a jedno dítě. Provádí se srážka ze mzdy na celkové pohledávky 20 000 Kč, z toho žádné nejsou přednostní.

Výpočet:

Základní nezabavitelná částka:

na povinného: 5 326 Kč

na vyživované: 2 x 1 331,50 = 2 663 Kč

celkem 7 989 Kč

13 000 – 7 989 = 5 011 Kč je menší než 7 989 Kč

5 010 : 3 = 1 670 Kč (zbylá 1 Kč do 5011 se započte ve prospěch povinného)

1. třetina: 1 670 Kč na nepřednostní pohledávky
2. třetina: 1 670 Kč pouze na přednostní pohledávky – nejsou, vyplatí se zaměstnanci
3. třetina: 1 670 Kč

Výsledek: srazí se 1 670 Kč

vyplatí se 11 330 Kč

Příklad č. 3

Čistá mzda zaměstnance je 9 000 Kč, má manželku a tři děti. Provádí se srážka ze mzdy na celkové pohledávky 20 000 Kč, z toho je 5 000 Kč přednostních.

Výpočet:

Základní nezabavitelná částka:

na povinného: 5 326 Kč

na vyživované: 4 x 1 331,50 = 5 326 Kč

celkem: 10 652 Kč

Výsledek:

Čistá mzda je nižší než základní nezabavitelná částka, srážku nelze provést.