§ 48 - Úplné znění

Díl 2

Souběh nároků na výplatu dávek

§ 48

1. Vznikne-li z jednoho pojištění současně nárok na výplatu více dávek, má

a.       nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství přednost před nárokem na výplatu ostatních dávek; ustanovení § 36 odst. 1 písm. c) a § 57 odst. 1 písm. e) tím není přitom dotčeno,

           b.      nárok na výplatu nemocenského přednost před nárokem na výplatu ošetřovného.

2.     Vznikne-li z jednoho pojištění nárok na výplatu nemocenského z důvodu dočasné pracovní neschopnosti v době, kdy pojištěnci trvá nárok na výplatu nemocenského z důvodu karantény, vyplácí se nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti až po ukončení podpůrčí doby u nemocenského z důvodu karantény; to platí i naopak.

3. Vznikne-li v případě souběhu více pojištění nárok na výplatu různých dávek, s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, nesmí být úhrn dávek za kalendářní den vyšší, než by činila výše nemocenského vypočteného z denního vyměřovacího základu ve výši třetí redukční hranice; je-li úhrn dávek vyšší, snižuje se nejdříve ošetřovné a poté nemocenské tak, aby úhrn dávek tuto výši nemocenského nepřesáhl. Peněžitá pomoc v mateřství se podle věty první nesnižuje.

Ustanovení související

• Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
  • § 8 – souběh pojištění z více zaměstnání
  • § 14 odst. 2 – nárok na tutéž dávku při souběhu pojištění
  • § 20 – úhrnný denní vyměřovací základ při souběhu pojištění
  • § 22 odst. 1 – redukční hranice
  • § 39 odst. 2 – souběh nároku na výplatu ošetřovného a peněžité pomoci v mateřství
  • § 43 odst. 2 – souběh vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství s dalšími dávkami
  • § 46 – nárok na výplatu dávky
  • § 47 – vzdání se nároku na výplatu dávky
  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
    • § 192 odst. 1 – souběh nemocenského a peněžité pomoci v mateřství a náhrady mzdy nebo platu

Komentář

Jednomu pojištěnci může vzniknout z jednoho pojištění nárok na výplatu více dávek, neboť splní všechny podmínky nároku na výplatu u jednotlivých dávek. V tomto případě platí tyto zásady (vycházející z principu, že současně se může za kalendářní den vyplácet jednomu pojištěnci jen jedna dávka nemocenského pojištění z jednoho pojištění):

• nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství má vždy přednost, s výjimkou případu přerušení výplaty peněžité pomoci v mateřství z důvodu, že pojištěnec nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byl uznán dočasně práce neschopným, a dítě bylo z tohoto důvodu v péči jiné osoby (v tomto případě se místo peněžité pomoci v mateřství vyplácí nemocenské),
• nárok na výplatu nemocenského má přednost před nárokem na výplatu ošetřovného; podpůrčí doba u ošetřovného se přitom nestaví po dobu, po kterou je nárok na výplatu nemocenského a po kterou se ošetřovné nevyplácí,
• vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se nevyplácí za kalendářní dny (srov. § 43 odst. 2) dočasné pracovní neschopnosti, karantény, ošetřování nebo péče a mateřské nebo rodičovské dovolené.

Zvlášť je upraven případ souběhu nároku na výplatu nemocenského ze dvou různých titulů při jednom pojištění, neboť dočasná pracovní neschopnost a karanténa jsou samostatné sociální události. Nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti může vzniknout i v době nároku na nemocenské z důvodu nařízené karantény; to platí i naopak. V tomto případě trvají současně dva nároky na nemocenské, avšak nárok na výplatu nemocenského je jen jeden a přednost má ten nárok, který vznikl dříve (a to i v případě, že by výše nemocenského u tohoto dřívějšího nároku byla nižší). Podpůrčí doba se však u nemocenského, které se nevyplácí, nepřerušuje, tj. běží dále.

Příklad

Zaměstnankyně v pracovním poměru byla uznána dočasně práce neschopnou od 10. srpna 2009 a nemocenské se jí začalo vyplácet od 24. srpna 2009. Dočasná pracovní neschopnost trvala do 15. září 2009. Od 28. srpna 2009 jí byla nařízena karanténa, která trvala do 21. září 2009. Nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti se bude vyplácet až do ukončení dočasné pracovní neschopnosti 15. září 2009. Nemocenské z důvodu karantény se bude vyplácet až od 16. září 2009 do 21. září 2009, neboť dřívější výplatě nemocenského z důvodu karantény brání výplata nemocenského z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, která vznikla dříve.

Z obdobných zásad vychází i ustanovení § 192 odst. 1 zákoníku práce; podle tohoto ustanovení jestliže v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží nemocenské, náhrada mzdy nebo platu nepřísluší.

Jeden pojištěnec může být zároveň účasten více pojištění (např. má uzavřeny dva pracovní poměry). V tomto případě vzniká více pojištění a nárok na dávky a na jejich výplatu se posuzuje samostatně v každém pojištění. V případě vzniku nároku na tutéž dávku se vyplácí jen jedna dávka, která se stanoví z úhrnného vyměřovacího základu vypočteného podle § 20. V případě vzniku nároku na různé dávky se vyplácejí tyto různé dávky samostatně, avšak platí stanovený maximální limit pro úhrn těchto různých dávek za kalendářní den. Tento limit činí v roce 2009 částku 934 Kč za kalendářní den. Výjimka platí v případě výplaty peněžité pomoci v mateřství, neboť tato dávka se pro souběh s jinými dávkami nesnižuje; pokud by však výše peněžité pomoci v mateřství činila aspoň 934 Kč za kalendářní den, další dávka by se po dobu souběhu s peněžitou pomocí v mateřství nevyplácela.

Příklad

Zaměstnankyně v pracovním poměru nastoupila od 13. července 2009 na peněžitou pomoc v mateřství a peněžitá pomoc v mateřství činí 800 Kč za kalendářní den. Tato zaměstnankyně uzavřela od 1. listopadu 2009 s jiným zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti a od 14. listopadu 2009 začala ošetřovat dítě, které onemocnělo. Od 14. listopadu 2009 vzniká této zaměstnankyni nárok na ošetřovné ve výši 200 Kč za kalendářní den. Protože součet obou dávek (tj. 800 + 200 = 1 000) přesahuje hranici 934 Kč, sníží se ošetřovné o 66 Kč na 134 Kč, tj. tak, aby součet obou dávek (800 + 134 = 934) stanovenou hranici nepřesáhl.

Upozornění na možné chyby

Pro zaměstnavatele je podstatné, že pravidla souběhu dávek nemocenského pojištění posuzuje nositel nemocenského pojištění. Zaměstnavatel tedy plní povinnosti podle § 97 (přijímat žádosti o dávky a sdělovat potřebné údaje pro jejich výpočet) i v případě, že se z důvodu souběhu nebude některá z dávek vyplácet. Pokud by zaměstnavatel např. v situaci, kdy tentýž pojištěnec uzavřel k němu dva pracovněprávní vztahy, a bylo zřejmé, že se jedna dávka nebude vyplácet, neboť jedna dávka již evidentně překročí stanovenou hranici, nepředal žádost o druhou dávku okresní správě sociálního zabezpečení spolu s údaji potřebnými pro její výpočet, vystavuje se nebezpečí pokuty za přestupek nebo správní delikt až do 50 000 Kč.

Daň z příjmů, nemocenské, sociální a zdravotní pojištění – komentáře zákonů – pomůže vám se zorientovat.