A to i v případě, že  v daném měsíci již u něj prohlášení k dani podepsáno neměl. Rovněž v ust. § 38g odst. 2 ZDP je uvedeno, že povinnost podat daňové přiznání nemá zaměstnanec, který obdržel ve zdaňovacím období ještě doplatky mzdy  od předchozího tzv. hlavního zaměstnavatele.

Na tiskopisu „potvrzení“ je vhodné vyznačit, že se jedná o doplatky mzdy podle § 38ch ZDP, aby zaměstnavatel provádějící  roční zúčtování záloh  neměl pochybnosti. Charakter doplatku mzdy podle § 38ch ZDP nemají  příjmy, které  obdržel zaměstnanec v roce  2009 od zaměstnavatele, u kterého vykonával závislou činnost  v letech dřívějších (ani jedná-li se o mzdu za prosinec 2008,  vyplacenou v lednu 2009); nebo příjmy, na které  vzniká  nárok až po ukončení zaměstnání např.  na základě zvláštního právního  předpisu (měsíční renta), nebo na základě soudního rozhodnutí.  Zaměstnanec s příjmy, které  nelze kvalifikovat jako  doplatky  mzdy podle § 38ch ZDP, jsou-li zdaněné zálohou na daň,  má  podle § 38g odst. 2 ZDP po uplynutí roku  povinnost podat přiznání k dani.

Příklad č. 1

Zaměstnanec s podepsaným prohlášením k dani byl zaměstnán v roce 2009  u prvního zaměstnavatele od 1. 1. do 30. 6. U druhého zaměstnavatele pracoval od 1. 7. do konce roku a rovněž zde měl podepsáno prohlášení k dani. Za říjen 2009 pobíral kromě mzdy u nového zaměstnavatele ještě od prvního zaměstnavatel prémie za II. čtvrtletí a odstupné v úhrnné  výši 55 000 Kč zdaněné zálohou na daň.

Doplatek mzdy od dřívějšího zaměstnavatele v témže zdaňovacím období nezakládá podle § 38g odst. 2 ZDP zaměstnanci  povinnost podat přiznání k dani, a proto může požádat o roční zúčtování  záloh za rok 2009 posledního zaměstnavatele (že se jedná o příjem, který  má charakter doplatku mzdy podle § 38ch ZDP a nikoliv o mzdu  za práci za měsíc říjen, je vhodné na potvrzení vyznačit).

Příklad č. 2

Zaměstnanec s podepsaným prohlášením k dani byl po celý rok 2009  zaměstnán pouze u jednoho hlavního zaměstnavatele. Koncem roku obdržel od bývalého zaměstnavatele na základě rozhodnutí soudu ještě náhradu za ztrátu na výdělku z titulu neplatného rozvázání pracovního poměru (za dobu  od 1. 11. 2007  do 31. 10. 2008  včetně úroků z prodlení  z dlužné mzdy,  v úhrnné výši 250 000 Kč) a z celé této částky (včetně úroků) mu byla sražena záloha.

Příjmy od dřívějšího zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec v r.  2009 závislou činnost nevykonával a navíc, na které vznikl nárok až po ukončení zaměstnání dle rozhodnutí soudu, nelze kvalifikovat jako  doplatek mzdy podle § 38ch ZDP, ale jako příjmy od souběžného zaměstnavatele bez podepsaného prohlášení k dani. Proto má tento zaměstnanec povinnost podat přiznání k dani podle § 38g odst. 2 ZDP a roční zúčtování záloh za rok 2009 mu nelze provést.

Podrobný návod, jak postupovat při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2009, doplněný praktickými příklady, pro Vás připravila na stránkách Zpravodaje pro mzdové účetní a personalisty Katarína Dobešová.