Příslib zaměstnání nebo také dohoda o příslibu zaměstnání ve většině případů přímo nezakládá pracovněprávní vztah, ale je jeho předstupněm. Přesto si dovoluji doporučit zaměstnavatelům nakládat s tímto dokumentem uvážlivě a slibovat zaměstnání pouze těm budoucím zaměstnancům, se kterými opravdu chtějí pracovní smlouvu uzavřít.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,  ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákoník práce"), v řadě oblastí pouze odkazuje na občanský zákoník, zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský zákoník"), a díky tomu umožňuje v personální praxi sjednávat smlouvy a dohody i podle občanského zákoníku nebo použít i jiné druhy právních úkonů z občanského zákoníku.

Vztah zákoníku práce k občanskému zákoníku je ovlivněn zejména novou koncepcí pracovněprávních vztahů, tento přístup je vyjádřen v § 2 odst. 1 věta první zákoníku práce - zásadou "co není zakázáno, je dovoleno", což výrazně posílilo princip smluvní volnosti účastníků pracovněprávních. Ustanovení občanského zákoníku se v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce použijí jen tehdy, stanoví-li to výslovně zákoník práce (§ 4 zákoníku práce).

Dohoda podle § 51 občanského zákoníku se může uplatnit i při sjednávání pracovněprávního vztahu ve stadiu, kdy ještě není uzavřena pracovní smlouva - jedná se o tzv. příslib zaměstnání (pactum de contrahendo). Obsahem příslibu zaměstnání je slib zaměstnavatele, že fyzickou osobu  (svého budoucího zaměstnance) přijme do pracovního poměru. Většinou tento příslib obsahuje i další přísliby, návrhy, např. ohledně budoucí pracovní pozice, výše mzdy atd., na kterým se hodlá zaměstnavatel s touto osobou při uzavírání pracovní smlouvy dohodnout. Vzhledem k tomu, že příslib zaměstnání je jednostranným právním aktem, doporučuji přímo v něm uvést lhůtu, ve které je fyzická osoba oprávněna tuto nabídku přijmout, tedy lhůtu po kterou nabídka zaměstnavatele platí.

Jestliže však zaměstnavatel svůj závazek nedodrží, a k následnému uzavření pracovní smlouvy nedojde, ocitne se potenciální zaměstnanec v poměrně složité situaci. Příslib zaměstnání není v zákoníku práce upraven. Zaměstnanec by v případném soudním sporu se zaměstnavatelem musel prokázat, že při příslibu zaměstnání došlo ke sjednání všech podstatných náležitostí, které musí obsahovat pracovní smlouva. Tedy, že byl sjednán druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Dokazování by měl zaměstnanec značně ztíženo, pokud by příslib zaměstnání byl dán pouze ústně, neboť při ústním příslibu zaměstnání by mohl zaměstnavatel popírat existenci podstatných náležitostí a v důsledku toho by se pak zaměstnanci zřejmě nepodařilo prokázat, že pracovní smlouva vznikla. Z tohoto důvodu si dovoluji doporučit osobám v pozici budoucích zaměstnanců, aby si vždy vyžádali příslib zaměstnání písemně. Jistotu pracovního poměru poskytne zaměstnanci jedině písemně sjednaná pracovní smlouva, obsahující všechny podstatné náležitosti dle zákoníku práce, ale o tom podrobněji až příště.

Je-li dohoda o příslibu zaměstnání uzavřena, pak z ní pro zaměstnavatele plynou dohodnuté závazky. Ve většině případů je to povinnost uzavřít s vybranou osobou pracovní smlouvu.

Právní důsledky této dohody nebylo před účinností nového zákoníku práce - před 1. 1. 2007 - možné posuzovat podle zákoníku práce, ale jen podle § 51 občanského zákoníku.

Jestliže zaměstnavatel ujednání nesplní a nedojde k uzavření pracovní smlouvy, může se dotčená osoba domáhat určovací žalobou u soudu svého práva na náhradu škody, která mu tímto jednáním zaměstnavatele vznikla. Škodou by byl nárok na mzdu, kterou by zaměstnanec dostal v případě uzavření slíbené pracovní smlouvy. Při uplatňování náhrady škody by se projevil rozdíl v pojetí tohoto institutu podle zákoníku práce a podle občanského zákoníku. Přestože je příslib zaměstnání pojmově zařazen do zákoníku práce (viz § 1 písm. d), případnou náhradu škody by bylo nutné uplatňovat podle občanského zákoníku (§ 51). Sjednáním "příslibu" totiž nebyl založen pracovněprávní vztah, a proto není možné uplatnit ustanovení o náhradě škody podle zákoníku práce. Na příslib zaměstnání by však bylo nutné vztáhnout  jiná ustanovení zákoníku práce upravující např. zákaz diskriminace a dodržování zásady rovnosti.

V současné době mi není známo, že by proběhl soudní spor týkající se příslibu zaměstnání. V praxi se zdá, že zaměstnavatelé zacházejí s tímto institutem uvážlivě a neslibují pracovní místa osobám, se kterými nehodlají následně pracovní smlouvu uzavřít. Přesto se dá v průběhu doby předpokládat, že se takový spor objeví a bude zajímavé, s jakým výsledkem bude uzavřen.

Vážený pan/paní

(jméno, příjmení, popř, titul)

Adresa

Věc:

Příslib zaměstnání (nezakládající pracovněprávní vztah) - (možno specifikovat danou funkci, kterou zaměstnanci nabízíme)

Vážený pane, paní (jméno),

dovolujeme si Vás informovat, že jste uspěl v konaném konkurzu na místo obchodního ředitele u naší společnosti. Nabízíme Vám měsíční mzdu ve výši 45 000 Kč. Naše nabídka je platná do 30. 9. 2007. Očekáváme, že v tomto termínu budete kontaktovat naše personální oddělení. Po marném uplynutí uvedené lhůty naše nabídka zaniká.

S pozdravem

Ing. Karel Novák

jednatel společnosti (identifikace zaměstnavatele)

Příslib zaměstnání odešlete na hlavičkovém papíru zaměstnavatele nebo připojte veškeré kontaktní údaje, adresu a telefony. Uchazeč o zaměstnání se mohl zúčastnit konkursu ve více společnostech nebo mohl z různých důvodů přijít o kontaktní údaje, které při konkursním řízení obdržel, a proto je vždy dobré znovu tyto údaje do příslibu zaměstnání uvést.

Berte prosím výše uvedený příslib zaměstnání pouze jako informativní, inspirativní dokument. Není pro jeho obsah zákonem předepsaná žádná forma, proto výše uvedený příslib zaměstnání Vám má být pouze jakýmsi návodem, jak by mohl vypadat. Není možné v tomto vzoru odrazit všechny možné varianty, které mohou při hledání konkrétního zaměstnance pro Vaši společnost nastat.

Personalistům přeji úspěšné vyhledávání nových schopných zaměstnanců a budoucím zaměstnancům solidní zaměstnavatele, kteří dodrží své závazky uvedené v příslibu zaměstnání. Příště se těším na setkání nad pracovní smlouvou.

Jak nechybovat v pracovněprávních písemnostech? Na tuto otázku Vám odpoví pravidelná rubrika ve čtrnáctideníku Zpravodaj pro mzdové účetní a personalisty. Obsahuje vzory doplněné upozorněním na nejčastější zdroje omylů a pochybení.