Agentury práce mohou (kromě vyhledávání zaměstnání pro zájemce a zaměstnanců pro budoucího zaměstnavatele, a poradenské a informační činnosti v oblasti pracovních příležitostí) vykonávat také zprostředkovatelskou činnost formou „zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení“ (srov. § 14 zákona o zaměstnanosti, dále jen ZZ). Za tento způsob zprostředkování zaměstnání se považují i případy, kdy je cizinec vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem k výkonu práce na území České republiky na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou, jejímž obsahem je pronájem pracovní síly.
Nezbytnost právní úpravy tohoto institutu vyplývala pro Českou republiku z Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 181 o soukromých agenturách práce, která pro náš stát vstoupila v platnost již v r. 2001, ale nebyla dosud v plném rozsahu realizována.
Až do 1. října 2004 bylo jednou z cest k uspokojení potřeby překlenout přechodný nedostatek zaměstnanců či zajistit rozvoj podnikatelské činnosti jinak než pomocí vlastních zaměstnanců využívání ustanovení § 38 odst. 4 ZP umožňující zaměstnavateli dočasně přidělit zaměstnance k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě. Toto ustanovení bylo s účinností k 1. 10. 2004 zrušeno se zdůvodněním, že tato úprava neposkytovala dostatečnou záruku ochrany práv dočasně přidělovaných zaměstnanců. Od uvedeného data mohou takto dočasně přidělovat své zaměstnance pouze agentury práce, které ke své činnosti získaly povolení.
Podle přechodných ustanovení k zákonu č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, je právnická nebo fyzická osoba povinna vztahy vzniklé v souvislosti s dočasným přidělením svého zaměstnance k výkonu práce k jiné právnické či fyzické osobě uvést do souladu s platnou úpravou do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. do 1. února 2005 ( srov. § 148 odst. 6 ZZ). Do uvedené doby tedy musí dočasné přidělení svých zaměstnanců buď ukončit anebo získat povolení k takové činnosti, tj. stát se agenturou práce.
Zprostředkováním zaměstnání formou dočasného přidělení zaměstnance agenturou práce se rozumí uzavření pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti (nikoliv dohody o provedení práce!) mezi fyzickou osobou a agenturou práce za účelem výkonu práce u uživatele. Agentura může svého zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce pro uživatele jen na základě písemné dohody o dočasném přidělení zaměstnance uzavřené s uživatelem podle zvláštního právního předpisu, kterým je zákoník práce, konkrétně jeho ustanovení § 38a a § 38b, zařazená do textu ZP na základě zák. č. 436/2004 Sb., s účinností od 1. 10. 2004.
Aplikace této právní úpravy vyvolává v praxi řadu otázek, zejména tehdy, pokud by se agentura rozhodla sjednávat se svými zaměstnanci pracovní poměry na dobu neurčitou. Jak tedy např. sjednat v pracovní smlouvě uzavírané mezi agenturou a jejím zaměstnancem druh práce a místo výkonu práce? Jak řešit problém cestovních náhrad během trvání a změn pracovního poměru?
Další otázky se vyskytují v souvislosti s překážkami v práci, např. bude mít období mezi jednotlivými dočasnými přiděleními, kdy agenturní zaměstnanec nepracuje proto, že agentura nemá uživatele, k němuž by ho přidělila, povahu překážky v práci na straně zaměstnavatele? Je možné považovat zaměstnance, o jehož práci nejeví uživatelé zájem, a kterého tedy nemůže agentura dočasně přidělit, za nadbytečného a rozvázat s ním z tohoto důvodu pracovní poměr ?
Odpovědi na řadu otázek a pochybností, které přijatá právní úprava vyvolává v praxi, se dozvíte na semináři dne 21. ledna 2005.
