Použití tohoto typu odpovědnosti je mezi zaměstnavateli velmi oblíbené, neboť umožňuje na základě dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (tzv. dohoda o odpovědnosti, dříve se používal zažitý pojem dohoda o hmotné odpovědnosti) uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem rozšířit rozsah náhrady škody tak, že zaměstnanec bude povinen nahradit škodu v plně výši (výše zmíněný limit čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance se neuplatní).
|
Nejvyšší soud ČR 21 Cdo 1360/2005
V souvislosti s provedením vyúčtování svěřených hodnot Nejvyšší soud ČR uvádí, že k tomuto vyúčtování, není nutné použít pouze účetní doklady osvědčující způsob vynaložení těchto hodnot. Stejně jako zaměstnavatel může jinými důkazními prostředky prokázat stav hodnot, které zaměstnanec převzal k vyúčtování, musí mít i zaměstnanec možnost vyúčtovat svěřené hodnoty nejen doklady k tomuto účelu zpravidla používanými, nýbrž kterýmikoli jinými důkazními prostředky, které jsou způsobilé průkazně nahradit chybějící doklady.
|
U tohoto druhu odpovědnosti zaměstnavatel není povinen zavinění zaměstnance prokazovat. Zavinění zaměstnance na vzniku škody se předpokládá, takže zaměstnanec se odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách zprostí zcela, popř. částečně, jen jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění (Nejvyšší soud ČR, 21 Cdo 979/2001).
Předmětem této dohody však mohou být pouze hodnoty svěřené zaměstnanci k vyúčtování, za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu.
|
Nejvyšší soud ČR, 21 Cdo 1901/98
Dohoda o odpovědnosti neomezuje odpovědnost zaměstnance jen na ty hodnoty, které mu jsou zaměstnavatelem svěřeny při uzavření této dohody. Dohodou o odpovědnosti přejímá zaměstnanec odpovědnost za schodek na jakýchkoli dalších hodnotách, které mu budou zaměstnavatelem svěřeny kdykoliv po uzavření této dohody, půjde-li o hodnoty, jež jsou způsobilé být předmětem dohody o odpovědnosti. Okolnost, že hodnoty svěřené zaměstnanci nejsou přímo vymezeny v dohodě o odpovědnosti, proto není – stejně jako okolnost, že při uzavírání dohody není provedena inventarizace těchto hodnot – na újmu platnosti dohody o odpovědnosti.
|
Další podmínkou je, aby s těmito hodnotami mohl zaměstnanec osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu budou svěřeny. Dohoda o odpovědnosti musí být uzavřena písemně, a to pouze se zaměstnancem, který alespoň v den podpisu dohody dosáhne 18 let.
Pokud jsou výše uvedené podmínky splněny, stává se zaměstnanec neomezeně odpovědný za veškeré hodnoty, které na základě dohody o odpovědnosti převzal, resp. za schodek zjištěný na těchto hodnotách. Jak již bylo však uvedeno výše, může se zaměstnanec při zjištění schodku na svěřených hodnotách zprostit zcela nebo zčásti své odpovědnosti. Zákoník práce uvádí jako možný důvod takového zproštění se odpovědnosti zanedbání povinností zaměstnavatele, které znemožnilo zaměstnanci nakládat se svěřenými hodnotami.
|
Krajský soud Ostrava, 16 Co 131/98
Dle rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě nelze za důvod ke zproštění odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách považovat zjištění, že určité okolnosti (např. nedostatečná personální obsazenost prodejny, ve které byl schodek vykázán) mohly mít vliv na vznik schodku, pokud není současně prokázáno, že příčinou schodku či jeho části skutečně byly. K nedostatkům v pracovních podmínkách na pracovišti, o kterých nebylo prokázáno, že byly příčinou schodku nebo jeho části, lze přihlédnout jako k okolnostem, za nichž došlo ke vzniku škody, pouze při úvahách o snížení náhrady škody podle § 264 zákoníku práce (moderační právo soudu).
Nejvyšší soud ČR, 21 Cdo 979/2001
Naopak, dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, může být důvodem ke zproštění odpovědnosti zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách zjištění, že schodek vznikl v důsledku úmyslného jednání třetích osob (např. neoprávněnou manipulací s platební kartou). Avšak tímto důvodem není samo o sobě protiprávní jednání této třetí osoby. Zmocní- li se třetí osoba protiprávně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, nemá zavinění třetí osoby samo o sobě za následek zánik odpovědnosti zaměstnance. Bez ohledu na případnou odpovědnost třetí osoby za škodu podle občanskoprávních předpisů zaměstnanec i v tomto případě za škodu odpovídá, ledaže by prokázal, že schodek vzniknul zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.
|
Informace o připravovaných a přijatých legislativních změnách, komentáře, praktické příklady, aktuální judikatura, zkušenosti z poradenské praxe naleznete každých čtrnáct dní na stránkách Zpravodaje pro mzdové účetní a personalisty.
Vytisknout
Poslat E-mailem
