NÁHRADA MZDY VE VÝŠI PRŮMĚRNÉHO VÝDĚLKU

Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku podle § 351 a násl. ZP. Zaměstnancům, kteří mají pracovní dobu nerovnoměrně rozvrženou, může být náhrada mzdy nebo platu poskytnuta ve výši průměrného výdělku odpovídajícího průměrné délce směny nebo ve výši průměrného výdělku odpovídajícího skutečné délce směny.

Příklad:

Zaměstnanci pracují v nerovnoměrně rozvržené pracovní době. Směny se nepravidelně střídají a jednou činí směna 12 hodin, jindy 6 hodin. Jak se postupuje v případě náhrady mzdy za dovolenou?

Náhradu za dovolenou mzdy je možné poskytovat podle průměrné délky směny. Za předpokladu, že je počet směn v délce 12 hodin a šest hodin shodný, pak průměrná délka směny činí: (12 + 6) : 2 = 9 hodin. Náhrada mzdy by byla poskytnuta za každý den dovolené v rozsahu 9 hodin denně bez ohledu na délku jednotlivých směn.

V případě, že je počet směn s různou délkou odlišný, je nutné k výpočtu průměrné délky směny použít vážený průměr, kde váhami jsou počty směn s různou délkou směny. Předpokládejme, že máme v rámci harmonogramu směn (v rámci jednoho cyklu) toto zastoupení:

délka směny      počet směn       součin

 12               x           12        =    144

 6                x            4         =      24

pak průměrná délka směny je (144 + 24) : (12 + 4) = 10,5 hodiny.

DOVOLENÁ ZAMĚSTNANCŮ S PRACOVNÍ DOBOU NEROVNOMĚRNĚ ROZVRŽENOU

Čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.

Dochází-li u zaměstnance v průběhu kalendářního roku ke změně rozvržení pracovní doby, přísluší mu za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce příslušného rozvržení pracovní doby.

Příklad:

Zaměstnanec pracuje v nerovnoměrně rozvržené pracovní době po celý rok. Naše roční výměra dovolené činí 4 týdny. Jak spočítám nárok zaměstnance na dovolenou?

Především je nutné znát počet směn na období celého roku. Pokud počet plánovaných směn bude činit 183, pak se nárok spočte podle vzorce: ps : pt x pd,

kde ps je počet směn podle harmonogramu směn nerovnoměrného týdenního rozvržení pracovní doby,

pt je počet týdnů v období, na které byla pracovní doba nerovnoměrně rozvržena,

pd je počet týdnů dovolené, na které má zaměstnanec právo.

Tedy v ilustrovaném příkladu bude nárok: 183: 52 x 4 = 14,07 dne, po zaokrouhlení 14,5 dne. Lze však použít i přesnější údaj o počtu týdnů v roce, který je odvozen z počtu kalendářních dnů v konkrétním kalendářním roce. V roce 2007 by počet týdnů byl 365: 7 = 52,143 týdne, v roce 2008 366 : 7 =52,286 týdne.

Příklad:

Zaměstnanec pracoval po část roku v rovnoměrně rozvržené pracovní době a část roku v nerovnoměrně rozvržené pracovní době. Ke změně došlo k 1. 7. Roční výměra dovolené je 4 týdny. Počet plánovaných směn na II. pololetí činil 94 směny. Jaký bude nárok na dovolenou?

S ohledem na to, že zákoník práce již tuto situaci řeší, bude nutné nárok na dovolenou i její čerpání posuzovat v rámci toho režimu pracovní doby, který se v konkrétní době na zaměstnance vztahuje. V daném případě má zaměstnanec stále nárok na 4 týdny dovolené, ale v rovnoměrně rozvržené pracovní době se jedná o 20 dnů a v případě nerovnoměrně rozvržené pracovní doby se bude jednat o 94 : 26 x 4 =14,46 dne, po zaokrouhlení 14,5 dne, kde 26 je počet týdnů ve II. pololetí, 94 je počet plánovaných směn, 4 je počet týdnů dovolené.

Důležité je však upozornit na to, že pokud zaměstnanec žádnou dovolenou ještě nevyčerpal, stanoví se mu po přechodu do jiného režimu pracovní doby nárok platný v konkrétní době, tedy jak uvedeno v předchozí větě. Jestliže však již nějakou dovolenou vyčerpal, musí být již vyčerpaná dovolená přepočtena, aby zaměstnanec nebyl poškozen nebo neoprávněně zvýhodněn. Představme si, že zaměstnanec již vyčerpal 6 dnů v rámci rovnoměrně rozvržené pracovní doby. Pro přepočet je nutné znát délku směn rovnoměrného a nerovnoměrného pracovního režimu. Uvažujme tedy, že délka směny byla 8 hodin a nyní je 12 hodin. Koeficient přepočtu je 8 : 12 = 0,667. 6 dnů dovolené v rámci rovnoměrného rozvržení po přepočtu na nerovnoměrně rozvrženou dobu pak činí: 6 x 0,667 = 4,002, po zaokrouhlení 4,5 dne. Zůstatek dovolené je tedy 14,5 – 4,5 = 10 dnů (pro nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu). V případě, že zaměstnanec bude přecházet opačně, z nerovnoměrně rozvržené pracovní doby do rovnoměrně rozvržené, bude jeho nárok na dovolenou činit 20 dnů a pokud již vyčerpal nějakou dovolenou v rámci nerovnoměrného režimu, bude se vyčerpaná dovolená přepočítávat koeficientem 12:8 = 1,5 . Vyčerpal-li 7 dnů, pak přepočet činí 7 x 1,5 = 10,5 a zůstatek dovolené je 20 – 10,5 = 9,5 dne.

Tento způsob přepočtu by měl být použit i v případě zůstatku dovolené z předchozího kalendářního roku, pokud došlo ke změně pracovního režimu na začátku roku.

Například zaměstnanec měl zůstatek dovolené v rozsahu 7 dnů, který se vázal na nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu (směny 11 hodin). Od 1. ledna pracuje v rovnoměrně rozvržené pracovní době se směnami 7,75 hodiny a má nárok na 4 týdny dovolené. Koeficient přepočtu pro zůstatek dovolené z roku předchozího: 11 : 7,75 = 1,419. Zůstatek 7 dnů dovolené bude přepočten na 7 x 1,419 = 9,93 dne, po zaokrouhlení 10. Celkový počet dnů dovolené: 20 + 10 = 30.

DOVOLENÁ - NEVYČERPANÁ DOVOLENÁ A JEJÍ PROPLACENÍ U PEDAGOGICKÝCH ZAMĚSTNANCŮ

V souladu s  § 222 ZP odst. 4 přísluší pedagogickým zaměstnancům náhrada mzdy nebo platu nejvýše za 4 týdny nevyčerpané dovolené.

Příklad:

Učiteli vznikl nárok na dovolenou v délce 8 týdnů za rok 2008. V roce 2008 vyčerpal pouze 4 týdny. Zaměstnavatel převedl zůstatek dovolené do roku 2009, kdy mu opět vznikl nárok na 8 týdnů dovolené. V roce 2009 vyčerpal pouze 3 týdny a k 31. 12. 2009 se se zaměstnavatelem dohodl na rozvázání pracovního poměru. Přestože zůstatek dovolené činil 9 týdnů (1 týden z roku 2008 a 8 týdnů z roku 2009), zaměstnavatel mu proplatil náhradu platu za nevyčerpanou dovolenou v délce 4 týdnů.

DOVOLENÁ - NEVYČERPANÁ DOVOLENÁ A JEJÍ PROPLACENÍ – CELÝ ZŮSTATEK BEZ OMEZENÍ

Podle § 222 ZP odst. 2 se při skončení pracovního poměru zaměstnanci poskytne náhrada mzdy za veškerou nevyčerpanou dovolenou.

Příklad:

Zaměstnanci byla převedena celá nevyčerpaná dovolená z předchozího roku v délce 5 týdnů. V běžném roce mu vznikl nárok na dovolenou opět v délce 5 týdnů. Dovolenou čerpal jen v rozsahu jednoho týdne a ke konci tohoto roku ukončil pracovní poměr dohodou. Zaměstnavatel mu poskytl náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou v rozsahu 9 týdnů.

DOVOLENÁ – NEVYČERPANÁ DOVOLENÁ Z PŘEDCHÁZEJÍCÍHO ROKU, JEJÍ KRÁCENÍ, PŘÍPADNĚ JEJÍ PROPLACENÍ

V § 218 ZP se stanoví zaměstnavateli povinnost určit zaměstnanci čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v kalendářním roce, ve kterém mu právo na tuto dovolenou vzniklo, pokud splní zákonem stanovené podmínky, tj. odpracoval-li alespoň 60 dnů a nedochází-li u něho ke krácení roční výměry dovolené.  Zaměstnavatel v důsledku tohoto rozlišování dovolené na dovolenou do 4 týdnů a nad 4 týdny musí  důsledně rozlišovat mezi oběma částmi téže dovolené za kalendářní rok a také mezi tzv. starou a novou dovolenou.

Pokud zaměstnavatel neurčil zaměstnanci čerpání „povinného podílu (4 týdny) dovolené“ ani do 31. října následujícího roku, je dnem nástupu zaměstnance na tuto nevyčerpanou dovolenou nebo její část první následující pracovní den. Nevyčerpá-li zaměstnanec dovolenou v rozsahu povinného podílu z předcházejícího kalendářního roku ani do konce tohoto kalendářního roku, právo na tuto dovolenou zaniká.

V § 218 odst. 5 ZP je upraven postup při nevyčerpání té části dovolené z předcházejícího roku, která přesahuje 4 týdny. V takovém případě může být tato část dovolené s písemným souhlasem zaměstnance vyčerpána ještě do konce dalšího kalendářního roku. Pokud však zaměstnanec souhlas nedá, musí zaměstnavatel za tuto část nevyčerpané dovolené poskytnou náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. To platí i v případě, že zaměstnanec souhlas sice dal, ale tuto dovolenou si do konce dalšího kalendářního roku nevyčerpal.

Příklad:

Zaměstnavatel poskytuje roční dovolenou v rozsahu 5 týdnů. Zaměstnanec si vyčerpal v r. 2007 jen jeden týden dovolené, protože provozní důvody bránily vyčerpání další části dovolené. Do roku 2008 byla převedena dovolené v rozsahu 4 týdnů. Za rok 2008 vznikl tomuto zaměstnanci nárok na dovolenou v rozsahu 9 týdnů, z toho 4 týdny činila dovolená z roku 2007. V roce 2008 si vyčerpal pouze 1 týden, protože v době, kdy měl čerpání dovolené naplánované, dlouhodobě onemocněl.

Dne 31. 12. 2008 mu zaniklo právo na tu část “povinného podílu  dovolené“ z roku 2007, která nebyla vyčerpána.

Povinný podíl v délce 4 týdnů byl čerpán v rozsahu 2 týdnů ( jeden týden v r. 2007, druhý týden v r. 2008). V rámci tohoto povinného podílu nebyly vyčerpány 2 týdny dovolené (4 – 2), o které zaměstnanec přišel. Pokud jde o zbývající týden nevyčerpané dovolené z roku 2007, který přesahuje povinný podíl 4 týdnů (dovolená nad 4 týdny), poskytne za ni zaměstnavatel náhradu mzdy v lednu 2009 nebo lze s písemným souhlasem zaměstnance tuto dovolenou čerpat do konce roku 2009. V případě, že nebude vyčerpána ani do konce roku 2009 (přesto, že písemný souhlas existuje), musí zaměstnavatel poskytnout náhradu mzdy v délce jednoho týdne. Dovolenou z roku 2008 převede v plném rozsahu do roku 2009.

Pedagogickým pracovníkům a akademickým pracovníkům vysokých škol přísluší náhrada mzdy nebo platu (dále jen „mzda“) nejvýše za 4 týdny nevyčerpané dovolené. Toto ustanovení se použije jak při skončení pracovního poměru, tak při poskytování náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou, která přesahuje povinný podíl 4 týdnů (dovolená nad 4 týdny) při nečerpání dovolené z  předpředcházejícího roku

Příklad:
Učitel si z důvodu nemoci v době prázdnin nemohl vyčerpat dovolenou. Dovolená mu byla převedena v rozsahu 8 týdnů do roku následujícího. V tomto roce si vyčerpal pouze 1 týden dovolené (povinně nařízená dovolená v roce činí 4 týdny) a v době prázdnin byl opět nemocen. Celkově měl nárok na dovolenou v rozsahu 8 + 7 = 15 týdnů dovolené. Na konci roku musel zaměstnavatel jeho nárok upravit tak, že 8 týdnů dovolené mu opět převedl do dalšího roku a ze 7 týdnů dovolené zaměstnanci zbyly pouze 4 týdny dovolené, neboť o dovolenou v rozsahu tří týdnů přišel (4-1). Z povinného podílu 4 týdnů vyčerpal pouze jeden týden. Zaměstnavatel v lednu následujícího roku proplatil zaměstnanci náhradu mzdy za 4 týdny nevyčerpané dovolené, protože zaměstnanec nedal souhlas k vyčerpání této dovolené .

Náhradu mzdy za nevyčerpanou dodatkovou dovolenou není možné poskytnout; tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně před dovolenou za kalendářní rok.

Plníte všechny povinnosti, které Vám zákony předepisují? A plníte je včas? Nabízíme Vám pracovní pomocníky – praktické přehledy do každé mzdové účtárna a personálního oddělení.