Čeští pracovníci mohou v současné době, až na výjimky, pracovat ve všech státech EU a tisíce českých občanů tyto možnosti využívá. Nejžádanějším artiklem na zahraničním trhu práce je kvalifikovaná terciárně vzdělaná pracovní síla, která se stává rozhodujícím impulzem konkurenceschopnosti jednotlivých ekonomik.  Výzkum, který provedl Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, mapoval přínosy zahraniční pracovní zkušenosti.

Dotázaní odborníci se vesměs shodli v názoru, že zahraniční pobyt pro ně znamenal velký přínos jak po stránce osobní - vyšší samostatnost, sebedůvěra, schopnost sebeprosazení atd., tak po stránce odborné - získání zkušeností s odlišným pracovním prostředím, metodami práce, navázání odborných kontaktů atd.

„Člověk pozná jiné pracovní prostředí, vidí, jak to chodí jinde a může se inspirovat. Naučila jsem se dobře francouzsky. Získala jsem zkušenosti, jak se vypořádat s praktickými věcmi (hledání bydlení, založení účtu v bance apod.). Člověk se musí víc mobilizovat a to je dobrá zkušenost, že jsem to dokázala."

Všichni bez výjimky získali po stránce jazykové; dotázaní hovoří minimálně dvěma světovými jazyky. Při opakovaných zahraničních pobytech v různých teritoriích světa jazyková vybavenost nadále stoupá. U oslovených respondentů není výjimkou i znalost čtyř světových jazyků, z toho tří jazyků na velmi dobré úrovni.

Po odborné stránce bylo kladně hodnoceno poznání nových pracovních postupů, technologií, pracovních metod, organizace práce, ale i získání nadhledu při řešení problémových situací.

„...důležité je zažít jinou realitu a tím získat rozhled a odstup. Dodnes jsem vděčný za to, že umím využít takto získaného nadhledu a ve chvíli stresových situací se oprostit od nepotřebného balastu, nelítat ode zdi ke zdi, vyhmátnout jádro problému, nepostupovat emotivně... Nutnost řešení věcí na základě dat a analýzy, nikoli emotivně vypjaté argumentace, je zřejmě největší získaná deviza, kterou denně využívám a děkuji svému „učiteli" v Irsku kterému jsem rok a půl dělal „stín", že mě to naučil."

„Pracovně bylo vynikající, že jsem získal jiné zkušenosti, jiné postupy - třeba teorii tam učí jinak než my tady. Ale na druhé straně byl v Kanadě zájem i o mé zkušenosti."

Většina respondentů kladně hodnotila i zvýšení sebevědomí, schopnosti zvládnout zátěžové situace, které život a práce v zahraničí přináší. To vede k větší samostatnosti, než je u vrstevníků v ČR běžné, získání jiného přístupu k životu a poznání vlastní ceny.

„Dokázala jsem si, že i v zahraničí v neznámým prostředí, kde se mluví cizím jazykem, jsem schopna najít si celkem dobrou práci, bydlení ...to mě dodalo sebevědomí..."

„Musel jsem se naučit německy komunikovat s lékaři v terénu, nejhorší byla telefonická komunikace. Současně jsem si ověřil, že čeští lékaři jsou dobře připraveni, není nutné se stydět za to, co umíme. Vše mi to pomohlo ke zvýšení sebevědomí a poznání své ceny."

Zvýšené sebevědomí se promítá do chování respondentů a jejich reakcí na lajdáctví a nekvalitu v České republice.

„Spousta lidí se zde bojí ozvat - já jsem té dámě, která na mě opakovaně křičela na ÚP, řekl abychom si vyjasnili situaci, já jsem tady, že chci pomoc při hledání práce a vy jste placená z našich daní, abyste mi pomohla v téhle situaci. Že na mě řvete, tak mi nepomáháte. Takže Vás poprosím, abyste ke mně okamžitě změnila svoje chování, jinak to budeme řešit jiným způsobem. Paní se omluvila." „... na věci tady se začínám dívat z jiného úhlu, ta společnost tam funguje trochu na jiném základě, takže se trošku posunulo i moje myšlení... určitý věci, které mi dřív nevadily, protože jsem v nich žil, mě po třech letech v cizině začaly silně vadit, přímo bít do očí."

Respondenti dovedli získané zkušenosti ze zahraničí v domácích podmínkách využít a pobyt v cizině jejich pracovní kariéru příznivě ovlivnil. Pouze jeden respondent (absolvent hotelové školy) byl v tomto ohledu skeptický. Po návratu pracuje v pozici vrchního číšníka (což vzhledem k jeho vysokoškolské kvalifikaci lze předpokládat), nicméně při bližším rozboru přiznává, že znalost tří světových jazyků mu umožňuje pracovat v centru, v luxusních hotelích s mezinárodní prestiží a Klientelou

Dotázaní, kteří odešli do zahraničí s rodinou, zdůrazňovali přínosy zahraničního pobytu i pro jejich rodinné příslušníky (poznání jiné země a kultury a získání jazykových znalostí u partnera/ky a dětí).

Postoje k trvalé migraci do zahraničí jsou ovlivněny celou řadou atributů, které se vzájemně kombinují a podmiňují. Z výsledků výzkumu migračního potenciálu terciárně vzdělaných odborníků vyplývá deklarovaná dočasnost zahraničního pobytu. Nejběžnější délka pobytu v zahraničí byla zjištěna od jednoho do pěti let; těmto údajům odpovídá i délka pobytu námi dotázaných respondentů - v průměru dva a půl roku.

Z řízených rozhovorů vyplynulo, že půl roku v zahraničí je vnímáno jako „zlomové období", kdy člověk zvládne jazyk a kulturu cizího prostředí. Po překonání tohoto nejtěžšího období si respondenti, kterým končila pracovní smlouva, pobyt v zahraničí často prodloužili.

Motivace k trvalému odchodu z České republiky nebyla u dominantní skupiny dotázaných zjištěna. Přes mnohé výhrady k životu a práci v České republice převládl názor, že je to místo, kde jsou „doma", mají zde rodinu a přátele. Nicméně z rozhovorů vyplývá, že mnozí z nich o trvalé migraci v zahraničí uvažovali. Důvodem k návratu bylo odlišné socio-kulturní prostředí, obavy ze sociální izolovanosti („měl bych se líp, jsou tam lepší podmínky pro mou práci, ale budu tam pořád cizincem") i nemožnost zvládnout jazyk jako rodilý mluvčí.

To však neznamená, že do ciziny nechtějí dotázaní odborníci opakovaně vyjíždět. Ze 17 oslovených připouští další pobyt v zahraničí 8 respondentů (47 %), z toho tři jej již nyní aktivně hledají.

Hledáte nové zaměstnance? Odhalit růži mezi trním Vám pomůže  seminář Kompetenční pohovor.

Provádíte řízení lidských zdrojů efektivně? Napoví Vám seminář Personální audit - Velikonoční sleva 15%.