Průměrná mzda rostla i ve druhém čtvrtletí kvůli hospodářské krizi podle analytiků minimálně. Analytici vesměs odhadují růst nominální mzdy kolem dvou až čtyř procent. Důvodem růstu přitom není ani tak zvyšování mezd zaměstnavateli, jako spíše propouštění lidí s většinou podprůměrnými příjmy. V prvním čtvrtletí průměrná mzda v Česku vzrostla o 2,4 procenta na 22 941 Kč. Po odečtení vlivu inflace se mzda za první tři měsíce roku meziročně zvýšila o 0,3 procenta. Na průměrnou mzdou nedosáhnou více než dvě třetiny zaměstnanců. 

Vývoj mezd reflektuje ekonomickou situaci. Finanční krize přivedla českou ekonomiku do recese a firmy musely zareagovat na pokles zakázek a tržeb snížením nákladů. To se promítlo propouštěním a omezením růstu mezd. Čísla o mzdách v letošním roce ovlivňuje propouštění lidí s nejnižšími výdělky, což vylepšuje číslo průměru. 

Růst mezd je podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška, který odhaduje růst průměrné nominální mzdy o tři procenta, ovlivněn i nadprůměrným růstem mezd ve veřejné sféře, kde se tabulkové platy zvýšily o více než čtyři procenta. Celkově to znamená, že disponibilní příjmy domácností svým růstem za druhý kvartál jen kopírovaly inflaci a neumožnily růst spotřeby.

Z evropského regionu rostou mzdy například v Polsku, a to o necelá čtyři procenta. Polsko se totiž dokázalo s krizí vypořádat nejlépe z celé EU a navíc nebylo krizí zasaženo tak silně jako zbytek regionu.

Přepočtením na eura přitom mzdy v zemích východní a střední Evropy klesají.  Letos pak kvůli recesi a oslabení koruny očekává pokles průměrné mzdy v Česku na zhruba 900 eur z loňských 942 eur. Jednoho tisíce eur by pak mohla česká průměrná mzda dosáhnout podle analytičky za dva až tři roky.

Spokojený v práci může být i ten, který ví, jak si práci usnadnit - možností je opravdu mnoho - přehledy povinností mzdové účetní či  připravené vzorové písemnosti.