Pokud zaměstnanec splní podmínku nároku na dovolenou za kalendářní rok, krátí zaměstnavatel dovolenou za prvých 100 zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu roční výměry dovolené a za každých dalších 21 takto zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o jednu dvanáctinu.

Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět a dovolená vyčerpaná před nástupem rodičovské dovolené se nekrátí z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené.

Příklad č. 1

Zaměstnanec požádal o poskytnutí neplaceného volna na dobu 4 měsíců (březen až červen). Dále měl ještě pracovní neschopnost v délce 15 kalendářních dnů. O kolik dnů je nutné zkrátit roční dovolenou v délce 4 týdnů?

Předpokládejme, že za dobu neplaceného volna neodpracoval celkem 87 dnů. V době nemoci neodpracoval dalších 10 dnů. Celkem neodpracoval 97 dnů. Zaměstnanci náleží nekrácená dovolená v délce 4 týdnů.

Příklad č. 2

Zaměstnankyně byla od 1. ledna nemocná až do 15. 7. Na jakou výši dovolené bude mít nárok při roční výměře 5 týdnů?

Předpokládejme, že do 15. 7. neodpracovala celkem 140 dnů. Za prvních 100 dnů se krátí o 1/12 a za každých dalších celých 21 dnů též o 1/12. Krácení………. 25:12 x2 = 4,17 dne, po zaokrouhlení 4,5 dne. Dovolená bude činit 25–4,5 = 20,5 dne.

Příklad č. 3

Zaměstnanec pracuje v nerovnoměrně rozvržené pracovní době a měl mimopracovní úraz. Pracovní neschopnost nastala 1. 8. kalendářního roku a trvala až do konce tohoto roku 7. Jak se postupuje při krácení dovolené u těchto zaměstnanců, jestliže jeho roční nárok jsme vypočítali na 18 dnů? (Počet plánovaných směn v roce 7: 183dnů, 52 týdnů v roce, 5 týdnů dovolené, 183:52x5 = 17,6 dne, po zaokrouhlení 18 dnů.)

Při krácení roční výměry dovolené u zaměstnanců pracujících v nerovnoměrně rozvržené pracovní době se uplatní stejný princip krácení jako u zaměstnanců pracujících v rovnoměrně rozvržené pracovní době s tím, že se doba nepřítomnosti v práci posuzuje, jako by v kalendářním týdnu nepracoval 5 pracovních dnů (viz § 216 ZP). Předpokládejme, že od 1. 8. do 31. 12. se jedná o 109 pracovních dnů. Krácení se provede ve výši 1/12 roční výměry. Roční výměra činí 18 dnů. Krácení: 18:12x1 = 1,5 dne. Celkový nárok: 18–1,5 = 16,5 dne.

Příklad č. 4

Zaměstnanec nastoupí do organizace 1. 2. a pracuje v nerovnoměrně rozvržené pracovní době. Počet plánovaných směn činí v roce 165 směn (od 1. 2. do konce roku), počet týdnů činí 48 (od 1. 2. do konce roku). Roční výměra dovolené činí 5 týdnů. Zaměstnanec je od 1. 8. do konce roku nemocen. Jak spočítám jeho nárok a krácení dovolené?

Nárok na dovolenou za celý rok činí: 165:48x5 = 17,18, po zaokrouhlení 17,5 dne (roční nárok), krácení za leden: 17,5:12x1 =1,46 dne, po zaokrouhlení 1,5 dne, nárok na dovolenou od 1. 2. do konce roku: 17,5–1,5 = 16 dnů.

Krácení za pracovní neschopnost: celkem neodpracuje 109 prac. dnů (počítáno 5 dnů v týdnu v době od 1. 8. do konce roku). Krácení ročního nároku o 1/12…………. 17,5:12x1 = 1,5 dne. Dovolená po zkrácení: 16–1,5 = 14,5 dne.

Zaměstnavatel může zaměstnanci krátit dovolenou za neomluveně zameškanou směnu (pracovní den) o 1 až 3 dny. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se mohou sčítat. Z důvodu absence lze krátit dodatkovou dovolenou i dovolenou za odpracované dny.

Při krácení dovolené musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů.

Příklad č. 5

Zaměstnanec měl absenci v délce 6 dnů. V kolektivní smlouvě máme stanoveno, že za absenci se krátí dovolená o 3 dny. Zaměstnanec neměl jinou nepřítomnost v práci v kalendářním roce. Roční výměra dovolené činí 4 týdny. Jakou dovolenou musíme poskytnout?

Ačkoliv podle kolektivní smlouvy byste mohli krátit dovolenou o 18 dnů, musíte zachovat zaměstnanci dovolenou alespoň v délce 2 týdnů, jak stanoví odst. 3 § 223 ZP.

Příklad č. 6

Zaměstnankyně nastoupí na mateřskou dovolenou 3. 1. v délce 28 týdnů (do 17. 7.). Na jakou dovolenou bude mít nárok, jestliže požádá o čerpání dovolené ihned po skončení MD a v případě, že nepožádá o čerpání dovolené? Roční nárok na dovolenou činí v naší organizaci 5 týdnů.

V případě, že požádá o čerpání dovolené bezprostředně po skončení MD, nelze roční výměru dovolené krátit a vznikne jí nárok na 5 týdnů dovolené. Pokud nepožádá, budete po skončení roku krátit roční výměru dovolené jako u ostatních zaměstnanců (doba rodičovské dovolené v tomto případě je dobou neodpracovanou). Od 18. 7. do 31. 12 se jedná o 119 pracovních dnů. Krácení bude ve výši 1/12 roční výměry dovolené: 25:12x1 = 2,08 dne, po zaokrouhlení 2,5 dne. 25–2,5 = 22,5 dne.

Zaměstnanci, který zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody, se za každých 21 takto zameškaných pracovních dnů krátí dovolená za kalendářní rok o jednu dvanáctinu. Stejně se krátí dovolená pro vazbu, došlo-li k pravomocnému odsouzení zaměstnance nebo byl-li zaměstnanec obžaloby zproštěn, popřípadě bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno jenom proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován. Krácení dovolené při výkonu trestu odnětí svobody není nijak omezeno.

Dovolená, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce. Nelze proto důvody krácení přenášet do dalšího roku.

Dovolená za odpracované dny a dodatková dovolená se může krátit pouze z důvodů neomluvené nepřítomnosti v práci. Z důvodu jiných nepřítomností zaměstnance v práci se tyto druhy dovolené nekrátí.