Hodnotové orientace a představy o tom, co je důležité pro život spolu nepochybně souvisejí. Úspěch v životě je českou veřejností vnímán ve dvou odlišných směrech; jednoduše řečeno jde o bohatství a postavení na straně jedné, a o to prožít hodnotný život na straně druhé. Jedno nevylučuje druhé, ale také nepodmiňuje.
Jaké jsou základní strategie úspěchu?
- Výkonový princip
- mít vlastní dobré vzdělání
- usilovat o vyniknutí a prosazení se
- mít nadání, talent
- být nekompromisní v názorech a postojích
- pocházet ze vzdělané rodiny
- usilovně pracovat, snažit se
- (znát správné lidi, mít společ. kontakty)
- Podnikatelská strategie
- umět se přizpůsobit okolním podmínkám
- umět souhlasit s kompromisy
- žít ve správné době
- znát správné lidi, mít společenské kontakty
- nebát se riskovat
- (usilovně pracovat,snažit se)
- Konstatování setrvalých askriptivních vlivů
- zda je mužem či ženou
- jaký je člověk národnosti, rasy, v které zemi, oblasti se narodil
- jakého je náboženského vyznání
- (jaké má politické názory)
- (pocházet ze vzdělané rodiny)
- Strategie „přes politiku“
- být členem vhodné politické strany
- mít dobré politické konexe
- jaké má člověk politické názory
- mít věrné a spolehlivé přátele
- Uznání „síly peněz“
- mít peníze, majetek
- mít štěstí
- pocházet z bohaté rodiny
Ve výkonovou strategii věří a nejspíše se jí i řídí především studenti. Nejenže je výrazně více zdůrazněna mezi premianty, ale i mezi těmi, kteří jsou rozpačití při hodnocení svého vztahu k úspěchu, je příklon k výkonové strategii výraznější než mezi nejctižádostivějšími zaměstnanci či podnikateli. Mladá generace zcela odmítá podnikatelskou strategii. Tato strategie získala určitý nádech morálního odsouzení. Je to způsobeno volbou původních položek. Při jiné volbě by bylo možné si představit, že vyjde velice pozitivní strategie podnikatele baťovského ražení, strategie samostatného rozhodování, nápadu a umu, velkého nasazení. Ale to není převažující postoj veřejnosti k podnikání. Je tedy zcela na místě, že mladí lidé, kteří mají ještě řadu ideálů, vnímají více morální aspekt, zahrnutý do této strategie.
Podnikatelskou strategii upřednostňuje skupina podnikatelů jako celek, a především ti podnikatelé, kteří určitě chtějí dosáhnout úspěchu.
Pro úplnost je třeba doplnit, že dosažení úspěchu „přes politiku“ je sice jedna z možných strategií, ale v našich analýzách se neprokázalo, že je sociálně zakotvená, tzn. Nenalezli jsme žádnou jednoduše vymezenou skupinu lidí (vzdělanostní, věkovou či profesní), která by tuto strategii zdůrazňovala (nebo zvrhovala).
Jak pro zaměstnance, tak pro podnikatele platí, že ti z nich, kteří velice usilují o úspěch, nekladou takový důraz na rodinu a zdraví. Naopak ti, kteří uvedli, že sice usilují o úspěch, ale ne za každou cenu, právě na rodinu kladou výrazně větší důraz. Souvislost mezi vztahem k úspěchu a orientací na materiální hodnoty se ukázala jako zcela jednoznačná. Naopak usilování o úspěch nijak nesouvisí s orientací na duchovní hodnoty. Těm, kterým je úspěch lhostejný, je i rodina lhostejná, stejně jako zbývající orientace na materiální a duchovní hodnoty.
Odlišné jsou postoje studující mládeže. I když orientace na rodinu, zdraví je mezi studenty a učni celkově podprůměrná, tak nejvíce orientovaní na rodinu jsou ti, kteří nejvíce usilují o to být v životě úspěšní. Pro ně také platí, že i když kladou větší důraz na materiální hodnoty, tak neopomíjejí ani hodnoty duchovní. I když lhostejný vztah k úspěchu mají jen necelá tři procenta mladých lidí, je až alarmující, jak vysoce negativní vztah k duchovním hodnotám a především k orientaci na rodinu, zdraví a štěstí tato výjimečná skupina zaujímá.