DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE
Zaměstnavatel ………………………………………… (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ), zastoupený ………………………………………..
a
zaměstnanec …………………………….. (jméno a příjmení), narozen dne ………………… číslo OP ………………….. trvale bytem …………………
(dále jen "zaměstnavatel" a "zaměstnanec")
uzavírají tuto
dohodu o provedení práce:
1. Zaměstnanec se zavazuje, že pro zaměstnavatele provede ……………. (uvést práci, která je předmětem dohody, místo výkonu práce, popřípadě podle povahy práce její rozsah v hodinách nebo v jiném množství).
2. Dohodnutá práce bude provedena v době od ……… do ………... v …………… (uvést místo výkonu práce) a bude odevzdána …………….. (uvést jméno a příjmení zaměstnavatele, který převezme výsledek práce).
3. Za řádně provedenou práci podle této dohody poskytne zaměstnavatel zaměstnanci odměnu ve výši ……….. Kč (uvést konkrétní částku celkové odměny nebo jiný způsob stanovení výše odměny). Nebude-li provedená práce odpovídat sjednaným podmínkám, může zaměstnavatel odměnu po projednání se zaměstnancem přiměřeně snížit.
4. Odměna podle bodu 3 je splatná po dokončení a odevzdání práce (může být také dohodnuto, že část odměny je splatná již po provedení určité části práce, která je předmětem dohody, nebo může být splatnost odměny dohodnuta jinak). Odměna bude zaměstnanci vyplacena ve výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy, to je ………………, následujícím po splatnosti odměny podle předchozí věty.
5. Bude-li zaměstnanec v souvislosti s výkonem práce podle této dohody vyslán na pracovní cestu k výkonu práce do jiného místa, než je uvedeno v bodu 1, poskytne mu zaměstnavatel náhrady výdajů při pracovní cestě podle zákoníku práce.
6. Zaměstnavatel seznámil zaměstnance s právními předpisy vztahujícími se k vykonávané práci a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které je povinen při práci dodržovat.
7. Zaměstnavatel se zavazuje vytvořit zaměstnanci k zajištění řádného a bezpečného výkonu práce tyto pracovní podmínky (např. poskytnutí podkladů potřebných pro práci, která je předmětem dohody, poskytnutí potřebného materiálu a nářadí pro výkon práce, osobních ochranných pracovních prostředků).
8. Nebude-li pracovní úkol proveden ve sjednané době podle bodu 2, je zaměstnavatel oprávněn od dohody odstoupit. Nevytvoří-li zaměstnavatel zaměstnanci pracovní podmínky podle bodu 7, je zaměstnanec oprávněn od dohody odstoupit a má nárok na náhradu škody, která mu tím vznikla.
9. Tato dohoda byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno převzal zaměstnanec a jedno zaměstnavatel.
V …………… dne ……………….
……..……………………. …………………………………..
podpis zaměstnance razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zaměstnance
Právní úprava:
§ 74, § 75, § 77, § 109, § 111 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
Komentář:
Nový zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru, ale uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce) nijak neomezuje. V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnavatel není povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu.
Podle nového zákoníku práce se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vztahuje úprava pro výkon práce v pracovním poměru – to však neplatí, pokud jde o odstupné, pracovní dobu a dobu odpočinku, překážky v práci na straně zaměstnance, skončení pracovního poměru a odměnu z dohody o práci konané mimo pracovní poměr. Odměna z dohody o práci konané mimo pracovní poměr však nesmí být nižší než minimální mzda.
Zákoník práce neupravuje obsahové náležitosti dohody o provedení práce, formu dohody ani způsob jejího skončení. Stanoví pouze, že rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 150 hodin. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konané zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Jestliže je na základě dohody o provedení práce nebo více těchto dohod konána v kalendářním roce pro téhož zaměstnavatele práce v rozsahu 150 hodin, k dalšímu výkonu práce je již třeba uzavřít dohodu o pracovní činnosti nebo pracovní poměr.
Zákoník práce nestanoví formu, jakou se dohoda o provedení práce uzavírá. Dohodu o provedení práce lze tedy uzavřít i ústně, písemná forma by však v zájmu právní jistoty obou účastníků měla být pravidlem. Nově od 1. ledna 2011 je povinná písemná forma dohody o provedení práce za účelem zvýšení efektivnosti kontroly zejména nelegálního zaměstnávání. Zákoník práce nestanoví obsahové náležitosti dohody o provedení práce Z povahy dohody o provedení práce však vyplývá, že by v ní měl být vymezen pracovní úkol (druh dohodnuté práce), sjednaná odměna za jeho provedení a zpravidla též doba, v níž má být pracovní úkol proveden a rozsah práce, pokud její rozsah nevyplývá přímo z vymezení pracovního úkolu.
Z povahy dohody o provedení práce vyplývá, že tato dohoda končí provedením dohodnutých prací (splněním pracovního úkolu). Pro případ, že pracovní úkol nebude splněn v dohodnuté době, je třeba v dohodě o provedení práce sjednat možnost odstoupení od dohody. Z § 48 občanského zákoníku vyplývá, že od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v občanském zákoníku stanoveno nebo účastníky dohodnuto. Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak. Ujednání o odstoupení od dohody lze převzít z právní úpravy platné do 31. 12. 2006 (zákona č. 65/1965 Sb.), ve kterém bylo uvedeno, že pracovní úkol musí být proveden ve sjednané době, jinak může zaměstnavatel od dohody odstoupit. Zaměstnanec může od dohody odstoupit, nemůže-li pracovní úkol provést, protože mu zaměstnavatel nevytvořil sjednané pracovní podmínky; zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, která mu tím vznikla.
K možnosti odstoupení od dohody o provedení práce je vhodné uvést následující: Ústavní soud svým nálezem sice v § 18 zákoníku práce zrušil odkaz na § 48 občanského zákoníku, ale pouze s poukazem na pracovní smlouvu. Ústavní soud se zabýval pouze těmi ustanoveními zákoníku práce, která byla napadena Ústavní stížností. Protože však Ústavní soud zrušil také § 4 zákoníku práce, lze mít za to, že ta ustanovení zákoníku práce, která obsahují odkazy na použití občanského zákoníku, jsou nadbytečná. Z uvedeného lze dovodit, že možnost odstoupení dohody o provedení práce může být sjednána. Nelze však vyloučit i jiný právní názor.
Změny k 1. lednu 2011
Za účelem zvýšení efektivnosti kontroly zejména nelegálního zaměstnávání zpřísňuje režim uzavírání dohod o provedení práce zavedením písemné formy těchto dohod. Dosavadní platná úprava dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr stanoví požadavek písemné formy jen pro dohodu o pracovní činnosti, což vede v řadě případů ke zneužívání institutu dohody o provedení práce, které mohou být uzavírány i ústně. V rámci kontrol nelegálního zaměstnávání není v takovém případě možné ověřit, na základě jakého právního titulu je práce vykonávaná. Navrhovaný požadavek písemné formy dohody o provedení práce vyvolá sice mírné zvýšení administrativy u zaměstnavatelů (většina z nich však již dnes volí písemnou formu dohody). Toto zvýšení by však mělo být vyváženo zkvalitněním kontrolní činnosti, a tím snížením rozsahu „práce na černo“. Nepochybně se zvýší pozornost účastníků při sjednávání obsahu dohod o provedení práce, posílí smluvní kázeň a právní jistota účastníků pracovněprávního vztahu.

Přes 250 vzorů a formulářů pracovněprávních podání s prolinkem do aktuálních znění pracovněprávních předpisů naleznete na CD-ROMu Vzory pracovněprávních písemností podle nového zákoníku práce.