Úplné znění

§ 43a

Dočasné přidělení

(1) Dohodu o dočasném přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli smí zaměstnavatel s tímto zaměstnancem uzavřít nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru.

(2) Za dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli nesmí být poskytována úplata; to neplatí, pokud jde o úhradu nákladů, které byly vynaloženy podle odstavce 5.

(3) V dohodě musí být uveden název zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou, k níž se zaměstnanec dočasně přiděluje, den, kdy dočasné přidělení vznikne, druh a místo výkonu práce a doba, na kterou se dočasné přidělení sjednává. V dohodě může být sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad; ustanovení § 34a tím není dotčeno. Dohoda musí být uzavřena písemně.

(4) Po dobu dočasného přidělení zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli ukládá zaměstnanci jménem zaměstnavatele, který zaměstnance dočasně přidělil, pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu závazné pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci zaměstnavatel, ke kterému byl zaměstnanec dočasně přidělen. Tento zaměstnavatel nesmí vůči dočasně přidělenému zaměstnanci činit právní úkony jménem zaměstnavatele, který zaměstnance dočasně přidělí.

(5) Po dobu dočasného přidělení poskytuje zaměstnanci mzdu nebo plat, popřípadě též cestovní náhrady zaměstnavatel, který zaměstnance dočasně přidělil.

(6) Pracovní a mzdové nebo platové podmínky zaměstnance dočasně přiděleného k jinému zaměstnavateli nesmějí být horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance zaměstnavatele, k němuž je zaměstnanec dočasně přidělen.

(7) Dočasné přidělení podle odstavců 1 až 5 končí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Před uplynutím této doby končí dočasné přidělení dohodou smluvních stran pracovní smlouvy nebo výpovědí dohody o dočasném přidělení z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Dohoda o ukončení dočasného přidělení nebo výpověď této dohody musí být písemné.

(8) Úpravu dočasného přidělení je zakázáno použít na agenturní zaměstnávání.

(9) Úprava dočasného přidělení se nepoužije v případech prohlubování nebo zvyšování kvalifikace¹¹⁰).

     ¹¹⁰)  Například § 24 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb., § 22 zákona č. 95/2004 Sb., § 51 a 54 zákona č. 96/2004 Sb.

Ustanovení související

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

• § 16 – rovné zacházení
• § 18 až 20 – neplatnost právních úkonů
• § 34a, 42 – pracovní cesty

Komentář

Ustanovením § 43a byla do zákoníku práce vrácena možnost (zrušená k 1. 10. 2004 zákonem č. 436/2004 Sb.) dočasně přidělovat zaměstnance na práci k jinému zaměstnavateli, a to výhradně na základě dohody s tímto zaměstnancem uzavřené. Zákoník práce přitom stanoví, že takové přidělení je možné až po uplynutí šesti měsíců od vzniku pracovního poměru. Nestanoví však dobu, na kterou má být toto dočasné přidělení uskutečněno. To ponechává na dohodě zaměstnavatele se zaměstnancem, přičemž umožňuje oběma stranám tuto dohodu bez udání důvodů vypovědět s 15denní výpovědní dobou (odst. 7) nebo se kdykoli dohodnout na jejím ukončení.

Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli nelze zaměňovat s vysláním zaměstnance na pracovní cestu. V případě přidělení koná zaměstnanec po dobu tohoto přidělení práci pro dočasného zaměstnavatele, na základě jeho příkazů a na jeho odpovědnost, i když mu pracovní úkoly ukládá dočasný zaměstnavatel jménem zaměstnavatele přidělujícího. Při pracovní cestě koná zaměstnanec práci pro svého zaměstnavatele, podle jeho příkazů a jeho jménem.

Přidělování zaměstnanců k výkonu práce u jiného zaměstnavatele má např. pomoci zaměstnavatelům k efektivnějšímu využívání zaměstnanců v případě, že pro ně nemají dostatek práce, nebo tehdy, když své zakázky uskutečňují ve spolupráci s jiným zaměstnavatelem. Nesmí však být použito (odst. 9) pro případy, kdy zaměstnavatel vysílá svého zaměstnance k jinému zaměstnavateli proto, aby si u něho zvýšil nebo prohloubil svou kvalifikaci (např. na stáž).

Podmínky dočasného přidělení :

-        zákaz jakékoli úplaty nejen ve prospěch zaměstnavatele, který zaměstnance přiděluje, ale i toho, ke komu je přidělován, s výjimkou skutečně vynaložených nákladů uvedených v odst. 5,

-        v odst. 3 jsou uvedeny náležitosti dohody včetně její písemné formy,

-        v témže odstavci je upravena možnost vysílat přiděleného zaměstnance na pracovní cesty, pokud to s ním bylo dohodnuto (§ 42 ZP),

-        ustanovení odst. 4 až 6 upravuje podmínky, za kterých zaměstnanec koná práci u zaměstnavatele, k němuž je přidělen. V odst. 4 (poslední věta) je omezena pravomoc dočasného zaměstnavatele v tom smyslu, že nesmí vůči zaměstnanci činit právní úkony jménem jeho zaměstnavatele, čímž se rozumí zejména dát mu výpověď nebo s ním uzavřít dohodu o skončení pracovního poměru. Upozorňujeme též na skutečnost, že na přiděleného zaměstnance se samozřejmě vztahuje kolektivní smlouva platná u jeho zaměstnavatele, nikoli tedy u zaměstnavatele dočasného,

-        ve mzdové oblasti (odst. 5 a 6) se stanoví povinnost zaměstnavatele odměňovat přiděleného zaměstnance stejně nebo i lépe než zaměstnance konající tutéž nebo obdobnou práci u dočasného zaměstnavatele, i když se způsob odměňování liší. Totéž platí pro pracovní podmínky zaměstnance. Toto ustanovení může v praxi činit určité potíže proto, že mzdu zaměstnanci vyplácí i nadále vlastní (tedy přidělující) zaměstnavatel, ale zaměstnanec koná práci jinde a zpravidla i za jiných podmínek. Proto lze doporučit, aby otázky odměňování a pracovních podmínek byly s přiděleným zaměstnancem blíže sjednány v dohodě o dočasném přidělení,

-        ustanovení o dočasném přidělení nelze použít pro agenturní zaměstnávání, na které se vztahují podmínky uvedené v ustanoveních § 307a až  § 309.

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Jde o ustanovení nově začleněné do zákoníku práce novelou tohoto právního předpisu s účinností od 1. 1. 2012. I když již dřívější znění ZP podobné ustanovení obsahovalo, nelze je s novým srovnávat, protože obsahovalo jen základní náležitosti takového přidělení.

Příklad

Firma vyrábějící specializovaná zařízení dodá svůj výrobek jiné firmě, která jej začlení jako komponent do celkové dodávky touto firmou sjednané se zákazníkem. Vzhledem ke speciálnímu charakteru výrobku je však třeba, aby jeho začlenění do celku provedl odborně kvalifikovaný zaměstnanec (popřípadě na tuto práci dohlížel). Firma uskutečňující zakázku takového odborníka nemá, a proto požádá dodávající firmu o přidělení jejího zaměstnance na dobu potřebnou k montáži. Firma tedy uzavře se svým zaměstnancem dohodu o dočasném přidělení podle § 43a zákoníku práce. Takový postup je však chybný, protože nejde o dočasné přidělení, ale o vyslání zaměstnance na pracovní cestu k druhé firmě, kde bude pracovat, tedy uskutečňovat montáž výrobku vlastní firmy, pro svého zaměstnavatele a jeho jménem. Na pracovní cestě mu samozřejmě přísluší příslušné požitky pod ustanovení části sedmé zákoníku práce.