Úplné znění

HLAVA V  

Agenturní zaměstnávání

§ 308

1.    Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce (§ 2 odst. 5) musí obsahovat:

a)      jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, datum a místo narození a bydliště dočasně přiděleného zaměstnance,

b)      druh práce, kterou bude dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat, včetně požadavků na odbornou, popřípadě zdravotní způsobilost nezbytnou pro tento druh práce,

c)       určení doby, po kterou bude dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat práci u uživatele,

d)      místo výkonu práce,

e)      den nástupu dočasně přiděleného zaměstnance k výkonu práce u uživatele,

f)        informace o pracovních a mzdových nebo platových podmínkách zaměstnance uživatele, který vykonává nebo by vykonával stejnou práci jako dočasně přidělený zaměstnanec, s přihlédnutím ke kvalifikaci a délce odborné praxe (dále jen „srovnatelný zaměstnanec“),

g)      podmínky, za nichž může být dočasné přidělení zaměstnancem nebo uživatelem ukončeno před uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno; není však možné sjednat podmínky pro ukončení doby dočasného přidělení před uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno pouze ve prospěch uživatele,  

h)      číslo a datum vydání rozhodnutí, kterým bylo agentuře práce vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání.

2. Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

§ 309

1. Po dobu dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele ukládá zaměstnanci agentury práce pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci uživatel. Uživatel však nesmí vůči zaměstnanci agentury práce činit právní úkony jménem agentury práce.
2. Agentura práce přiděluje zaměstnance k dočasnému výkonu práce u uživatele na základě písemného pokynu, který obsahuje zejména 

a)      místo výkonu práce u uživatele,

b)      dobu trvání dočasného přidělení,

c)      určení vedoucího zaměstnance uživatele oprávněného přidělovat zaměstnanci práci a kontrolovat ji,

d)      podmínky jednostranného prohlášení o ukončení výkonu práce před uplynutím doby dočasného přidělení, byly-li sjednány v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce [§ 308 odst. 1 písm. g)],

e)      informaci o pracovních a mzdových nebo platových podmínkách srovnatelného zaměstnance uživatele.

3. Dočasné přidělení končí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno; před uplynutím této doby končí dohodou mezi agenturou práce a dočasně přiděleným zaměstnancem, popřípadě jednostranným prohlášením uživatele nebo dočasně přiděleného zaměstnance podle podmínek sjednaných v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce.
4. Jestliže agentura práce, která zaměstnance dočasně přidělila k výkonu práce u uživatele, uhradila zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním u uživatele, má právo na náhradu této škody vůči tomuto uživateli, pokud se s uživatelem nedohodne jinak.
5. Agentura práce a uživatel jsou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance. Pokud jsou po dobu výkonu práce pro uživatele pracovní nebo mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance horší, je agentura práce povinna na žádost dočasně přiděleného zaměstnance, popřípadě, pokud tuto skutečnost zjistí jinak, i bez žádosti, zajistit rovné zacházení; dočasně přidělený zaměstnanec má právo se domáhat u agentury práce uspokojení práv, která mu takto vznikla.
6. Agentura práce nemůže téhož zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce u téhož uživatele na dobu delší než 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Toto omezení neplatí v případech, kdy o to agenturu práce požádá zaměstnanec agentury práce, nebo jde-li o výkon práce na dobu náhrady za zaměstnankyni uživatele, která čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, nebo za zaměstnance uživatele, který čerpá rodičovskou dovolenou.
7. Mají-li být mezi uživatelem a zaměstnancem agentury práce přijata opatření k vyšší ochraně majetku uživatele, nesmí být tato opatření pro zaměstnance agentury práce méně výhodná, než je tomu podle § 252 až 256.
8. Rozsah agenturního zaměstnávání je možné omezit jen v kolektivní smlouvě uzavřené u uživatele.

Ustanovení související

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

• § 2 odst. 5 – definice závislé práce
• § 13 odst. 2 písm. h) – formy dočasného přidělení
• § 39 odst. 6 – pracovní poměr na dobu určitou
• § 103 odst. 1 písm. f) – informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
• § 252-256 – odpovědnost zaměstnance za schodek a ztrátu svěřených předmětů
• § 279 odst. 3 – informace o nabídce volných pracovních míst u uživatele

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění

• § 14 – formy zprostředkování zaměstnání
• § 35 – oznamování volných pracovních míst
• § 58-66 – zprostředkování zaměstnání agenturami práce
• § 95 – pronájem pracovní síly ze zahraničí

Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění

• § 4 odst. 2 písm. g) – poskytování informací Úřadu práce České republiky o uložení pokuty agentuře práce za porušení povinností
• § 20a, 33a – skutkové podstaty přestupku a správního deliktu na úseku agenturního zaměstnávání

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění

• § 6 odst. 2 – zaměstnavatel při mezinárodním pronájmu pracovní síly
• § 22 odst. 1 písm. b) – příjmy ze zdrojů na území České republiky

Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), v platném znění

• § 58 odst. 9 – zaměstnanecké dílo při agenturním zaměstnávání

Komentář

Agenturní zaměstnávání bylo do našeho právního řádu zakomponováno v souvislosti s přijetím nového zákona o zaměstnanosti, který nabyl účinnosti dne 1. 10. 2004. Od uvedeného data jmenovaný zákon rozumí zprostředkováním zaměstnání mj. zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele. Agenturní zaměstnávání označuje zákoník práce ve svém § 2 odst. 5 za jeden z případů tzv. závislé práce.

Agentura práce

Subjektem zaměstnávajícím zaměstnance a dočasně je přidělujícím k výkonu práce u uživatele je tzv. agentura práce. Agenturou práce se právnická nebo fyzická osoba stává teprve udělením povolení, které k její žádosti vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí. Uživatelem je pak právnická nebo fyzická osoba, jež ukládá zaměstnanci agentury práce pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu pokyny, vytváří mu příznivé pracovní podmínky a zajišťuje jeho bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Nemůže však vůči němu činit právní úkony jménem agentury práce.

Smluvní ujednání

 Aby šlo o agenturní zaměstnávání, musejí být splněny ze strany příslušných smluvních subjektů následující podmínky:  

• uzavření pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti obsahující ujednání, jímž se agentura práce zaváže zajistit zaměstnanci dočasný výkon práce u jiného zaměstnavatele (uživatele) a zaměstnanec se zaváže tuto práci konat podle pokynů uživatele a na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce, uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem, a
• uzavření dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce mezi agenturou práce a jiným zaměstnavatelem (uživatelem); tato dohoda musí být uzavřena v písemné podobě, a to pod sankcí neplatnosti.

Jak stanoví § 13 odst. 2 písm. h) ZP, dočasně přidělit zaměstnance k výkonu práce u jiné právnické nebo fyzické osoby lze jen v rámci agenturního zaměstnávání nebo v případech prohlubování a zvyšování kvalifikace podle zvláštních právních předpisů.

Podmínky agenturního zaměstnávání

Podmínky agenturního zaměstnávání včetně obsahu dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce a písemného pokynu agentury práce směrem ke svému zaměstnanci upravují ustanovení § 308 a 309 ZP. Jde zejména o určení druhu práce, kterou bude dočasně přidělený zaměstnanec u uživatele vykonávat (včetně požadavků na jeho odbornou, popřípadě zdravotní způsobilost nezbytnou k výkonu sjednané práce), vymezení místa výkonu takové práce, den nástupu dočasně přiděleného zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele, vymezení pracovních a mzdových (platových) podmínek tzv. srovnatelného zaměstnance uživatele (viz dále), podmínky pro ukončení dočasného přidělení před uplynutím sjednané doby a v neposlední řadě určení doby, po kterou bude dočasné přidělení zaměstnance u uživatele trvat. Rozsah agenturního zaměstnávání stanovený zákonem lze omezit jen v kolektivní smlouvě uzavřené u uživatele.

Protože účelem agenturního zaměstnávání je přidělení zaměstnance agentury práce na dočasnou dobu k uživateli, neplatí pro pracovní poměry těchto zaměstnanců omezení týkající se opakovaného uzavírání nebo prodlužování na dobu určitou.

Pokud uživatel hodlá přijmout opatření k vyšší ochraně svého majetku vůči zaměstnancům agentury práce, nesmí být tato opatření pro zaměstnance agentury práce méně výhodná, než je tomu podle ustanovení § 252 až 256 ZP, která upravují odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat, a za ztrátu svěřených předmětů. Pravidla tam obsažená musí uživatel v případné dohodě se zaměstnanci agentury práce respektovat.

Cizinec

Za zprostředkování zaměstnání formou dočasného přidělení se považuje dle zákona o zaměstnanosti též situace, kdy je cizinec vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem k výkonu práce na území České republiky na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou a obsahem této smlouvy je pronájem pracovní síly. V takovém případě musí ovšem zahraniční zaměstnavatel disponovat povolením (licencí) vydaným Ministerstvem práce a sociálních věcí a cizinci je potřeba povolení k zaměstnání od úřadu práce. O vydání tohoto povolení přitom žádá pro cizince právnická nebo fyzická osoba, k níž bude tento vyslán k výkonu práce na území České republiky.

Ve výše uvedeném případě je navíc třeba respektovat daňový režim upravený v zákoně o daních z příjmů. Zaměstnavatelem ve smyslu tohoto zákona se rozumí i ten subjekt, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Takto vyplácený příjem se považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v ustanovení § 2 odst. 2 nebo § 17 odst. 3 zákona o daních z příjmů. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady.

Majetková autorská práva

Zvláštní režim má agenturní zaměstnávání též z hlediska majetkových autorských práv k tzv. zaměstnaneckému dílu, tj. k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem. V případě agenturního zaměstnání se totiž pro účely této právní úpravy považuje za zaměstnavatele uživatel, u kterého zaměstnanec agentury práce dočasně vykonává práci podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti. Mezi agenturou práce a uživatelem může být ovšem dohodnuto v této otázce jinak.

Od 1. 1. 2011

K zásadním změnám v oblasti agenturního zaměstnávání došlo s účinností od 1. 1. 2011, a to na základě zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí (tento zákon byl sice zrušen ke dni 31. 12. 2011 nálezem Ústavního soudu, ale dá se předpokládat, že ve stejném znění bude znovu schválen) – k tomu blíže viz komentář k zákonu o zaměstnanosti. Jde především o povinnost agentur práce sjednat pojištění pro případ svého úpadku a rovněž pro případ úpadku uživatele.

Upozornění na možné chyby

Jednou z nejdůležitějších povinností jak agentury práce, tak uživatele je zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance agentury práce nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance, tj. zaměstnance uživatele, který vykonává nebo by vykonával stejnou práci jako dočasně přidělený zaměstnanec, s přihlédnutím ke kvalifikaci a délce odborné praxe. Pod pojem pracovních podmínek lze podřadit také např. právo na dovolenou ve výměře prodloužené u uživatele, zvýhodnění při překážkách v práci, v otázkách pracovní doby apod. Pokud by po dobu výkonu práce pro uživatele byly pracovní nebo mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance horší, je agentura práce povinna zajistit na žádost zaměstnance, popřípadě i bez ní, rovné zacházení. Uspokojení práv, která zaměstnanci agentury práce vznikla, se může tento domáhat u agentury práce.

Uživatelé mnohdy zapomínají na povinnost, kterou jim klade ustanovení § 279 odst. 3 ZP, a to povinnost informovat dočasně přidělené zaměstnance agentury práce o nabídce svých volných pracovních míst.

Kontrolní činnost v oblasti agenturního zaměstnávání vykonávají a případné chyby mohou kontrolovaným osobám vytknout dvojí orgány kontroly, totiž úřady práce a orgány inspekce práce. Pokud právnická nebo fyzická osoba zprostředkovává zaměstnání formou dočasného přidělení svého zaměstnance k výkonu práce pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu, kontroluje úřad práce, jestli má k takové činnosti patřičné povolení a zdali se tak děje v souladu s podmínkami stanovenými v § 66 zákona o zaměstnanosti. Kontrola toho, jestli agenturní zaměstnávání probíhá v rámci určeném zákoníkem práce, přísluší už orgánům inspekce práce.

 Agenturní zaměstnávání a podmínky s ním související jsou předmětem pravidelných kontrol ze strany orgánů inspekce práce. Tato oblast je pravidelně zahrnována do Ročního programu kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce na příslušný kalendářní rok. Tento kontrolní orgán publikuje na svých internetových stránkách www.suip.cz zprávy o výsledcích své kontrolní činnosti a v rámci kontrol agentur práce při jejich zprostředkování zaměstnání formou dočasného přidělení zaměstnanců zjišťuje především následující porušení:  

• Agentura práce přidělila zaměstnance k uživateli bez písemného pokynu nebo tento pokyn neobsahoval předepsané náležitosti.

Písemný pokyn je vedle pracovní smlouvy (dohody o pracovní činnosti) se zaměstnancem a dohody o dočasném přidělení s uživatelem třetím z dokumentů, na kterých stojí agenturní zaměstnávání. Na základě tohoto pokynu totiž agentura práce přiděluje zaměstnance ke konkrétnímu uživateli a jeho prostřednictvím se realizuje závazek zaměstnance vyplývající z pracovní smlouvy (dohody o pracovní činnosti). Co má pokyn obsahovat, určuje demonstrativním výčtem ustanovení § 309 odst. 2 ZP.

• V několika případech nebyly zajištěny rovné pracovní a mzdové podmínky. Jednalo se spíše o nedostatky ve formálních postupech stanovených zákoníkem práce agentuře práce a uživateli než o vlastní nerovné zacházení.
• Třetí v pořadí co do počtu porušení bývá oblast evidence pracovní doby, práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovosti.

Z podnětů a z poradenství mají oblastní inspektoráty práce poznatky, že agentura práce sice vede evidenci pracovní doby, ale uživatel příslušnou evidenci vykazuje s odlišnými údaji. Otázkou tedy pak zůstává, v jakém rozsahu vůbec agenturní zaměstnanec pracoval a která z uvedených evidencí odpovídá skutečnosti.  

• Nahrazování vztahů v rámci agenturního zaměstnávání vztahy obchodněprávními

Velkým problémem pro hodnocení dodržování pracovněprávních předpisů agenturami práce je v poslední době jejich „únik“ do obchodních vztahů. Dle informací Státního úřadu inspekce práce místo uzavření rámcové dohody o dočasném přidělení svých zaměstnanců k uživateli uzavírají agentury práce obchodní smlouvy podle obchodního zákoníku, přestože mají povolení ke zprostředkování zaměstnání touto formou. V tom případě je na inspektorovi, aby prokázal, zda byla naplněna podstata agenturního zaměstnávání a zda museli uživatel i agentura práce postupovat podle zákoníku práce.

Zejména z důvodu vyhnutí se podmínkám stanoveným zákoníkem práce pro agenturní zaměstnávání se rozmáhá také množství družstev–agentur práce. Právní podmínky týkající se družstev, jejich členů, zaměstnanců a dalších záležitostí jsou podle mínění Státního úřadu inspekce práce pro agentury práce legislativně výhodnější a nepřehlednější a inspekce práce má opět ztíženou pozici při kontrole zákonných povinností. Případné prokázání závislé práce se tak stává jediným možným řešením, stejně jako u obchodních vztahů.