1. Nevyčerpaná dovolená

Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za 4 týdny nevyčerpané dovolené pouze v případě skončení pracovního poměru. Náhrada mzdy nebo platu za tu část nevyčerpané dovolené, která přesahuje 4 týdny, přísluší zaměstnanci nejen v případě skončení pracovního poměru, ale i v případě, že zaměstnanec nemohl tuto dovolenou vyčerpat ani do konce příštího kalendářního roku. Náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dodatkovou dovolenou není možné poskytnout; tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně před řádnou dovolenou.

Příklad 1

Zaměstnanci vznikl nárok na dovolenou v rozsahu 5 týdnů a z provozních důvodů si žádnou dovolenou nevyčerpal. Byla mu převedena do dalšího kalendářního roku. Ani v tomto roce si žádnou dovolenou nevyčerpal. Kolik dnů dovolené lze proplatit a kdy?

O dovolenou do 4 týdnů jednoznačně přišel. Za jeden týden dovolené (dovolená nad 4 týdny) mu zaměstnavatel poskytne náhradu mzdy v lednu dalšího roku. Pokud by však zaměstnanec písemně souhlasil s čerpáním tohoto týdne dovolené do konce dalšího kalendářního roku, jeho žádosti zaměstnavatel musí vyhovět.

Příklad 2

Zaměstnanci byl do letošního roku převeden zůstatek dovolené z předchozího roku v plné výši, tj. 5 týdnů. V letošním roce si opět žádnou dovolenou nevyčerpal a ke konci roku s ním byl ukončen pracovní poměr. Jakou výši nevyčerpané dovolené lze proplatit?

V případě skončení zaměstnání je nutné proplatit náhradu mzdy za veškerou nevyčerpanou dovolenou. Tato zásada však neplatí u pedagogických pracovníků, kdy lze při skončení zaměstnání proplatit náhradu za nejvýše 20 dnů nevyčerpané dovolené.

Příklad 3

Dovolená činí 5 týdnů. Zaměstnanec v roce 2008 vyčerpal pouze 2 týdny dovolené, 3 týdny mu byly převedeny do roku 2009 (z těchto 3 týdnů činí 2 týdny tzv. povinný podíl určený k vyčerpání v kalendářním roce). Celkem měl v roce 2009 právo na dovolenou v rozsahu 8 týdnů. V roce 2009 vyčerpal pouze týden a pak onemocněl (nemoc trvala od 1. 10. do konce roku).

K 31. 12. 2009 mu zaniklo právo na 1 týden dovolené převedené z roku 2008, neboť povinný podíl čerpání dovolené činí 4 týdny, z nichž v roce 2008 vyčerpal 2 týdny a v roce 2009 jeden týden. Za zbývající pátý týden nevyčerpané dovolené z roku 2008 bude zaměstnanci poskytnuta náhrada mzdy v lednu 2010 nebo bude čerpána se souhlasem zaměstnance ještě v roce 2010. Pokud by ji zaměstnanec nevyčerpal ani do konce roku 2010, bude mu poskytnuta náhrada mzdy za tento jeden týden dovolené.

2. Přečerpaná dovolená

Zaměstnanec je povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil nárok, popřípadě na niž mu nárok nevznikl.

Příklad 1

Zaměstnankyně má v důsledku dlouhodobé nemoci krácenou dovolenou o 2,5 dne. Veškerou dovolenou však již vyčerpala. Jakým průměrem se vypočte náhrada mzdy a kdy se srážka provede?

Zaměstnavatel je povinen po skončení každého kalendářního roku provést bilanci čerpání dovolené a převést zůstatky dovolené z běžného roku do roku následujícího. Současně zjistí překročení nároku na dovolenou u některých zaměstnanců, a to v lednu následujícího roku. V případě překročení nároku na dovolenou sráží bez souhlasu zaměstnance náhradu mzdy za počet dnů přečerpané dovolené. K tomuto účelu použije průměrný hodinový výdělek platný k 1. 1. tohoto (následujícího) roku. Jestliže např. průměrný hodinový výdělek činí 98,75 Kč a průměrná délka směny 8 hodin, pak v tomto případě bude srážka činit 98,75 x 8 x 2,5 = 1 975 Kč. Srážka bude provedena bez souhlasu zaměstnance ve mzdě za leden. Pokud bilanci nároku a čerpání dovolené zaměstnavatel provádí v prosinci, provede se i srážka ve mzdě za prosinec (průměrný výdělek k 1. 10.).

Vzhledem k tomu, že zaměstnanci byla v době čerpání dovolené vyplacena náhrada mzdy, z níž bylo odvedeno pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, je nutné nyní zaměstnanci pojistné vrátit. Z tohoto důvodu je vhodné provést srážku z hrubé mzdy. Tím dojde ke snížení vyměřovacího základu pro odvod zdravotního a sociálního pojištění a není potřeba složitě vyrovnávat pojistné.

Současně je nutné ještě posoudit dny přečerpané dovolené jako dny pracovního volna bez náhrady příjmu, a pokud se nejedná o pojištěnce státu, je nutné odvést zdravotní pojištění za celé dny přečerpané dovolené. V tomto případě se jedná o odvod pojistného z poměrné části minimálního vyměřovacího základu platného v roce, kdy byla dovolená skutečně čerpána, a to za 2 dny. Pokud například minimální mzda činila 8 000 Kč a dovolená byla čerpána v září (30 kalendářních dnů), pak pojistné bude činit: 8 000 : 30 x 13,5 % x 2 = 72 Kč. Z toho 1/3 se srazí zaměstnanci (24 Kč) a další 2/3 (48 Kč) se uhradí na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Několik desítek příkladů + minimum teorie = publikace Mzdové výpočty v příkladech 2010.