Úpravu poskytování mzdy za práci ve svátek, náhradního volna a případné náhrady mzdy ve svátek obsahuje ustanovení § 115. Podle tohoto ustanovení:
-
za dobu konání práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek,
-
náhradní volno je zaměstnavatel povinen poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce po výkonu práce ve svátek s možností dohodnout se se zaměstnancem na době jiné,
-
za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku,
-
dohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem na poskytnutí příplatku za práci ve svátek namísto náhradního volna, činí tento příplatek (k dosažené mzdě) nejméně 100 % průměrného výdělku,
-
v případě, že zaměstnanec ve svátek nepracoval, ačkoli podle rozvrhu směn pracovat měl a mzda mu v důsledku toho ušla, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku v rozsahu ušlé mzdy ,
-
pokud zaměstnavatel stanoví poskytování měsíční mzdy ve stále stejné výši bez ohledu na počet pracovních dnů v měsíci včetně svátků připadajících na tyto dny, pak v případě svátku připadajícího na tyto dny poskytuje zaměstnancům nekrácenou měsíční mzdu.
Připadne-li svátek na den pracovního klidu zaměstnance, přísluší mu za práci v tento den nejen mzda a náhradní volno nebo příplatek za práci ve svátek, ale i příplatek za práci přesčas.
Se zaměstnancem nelze dohodnout ani sjednat, že mzda a příplatek za práci ve svátek je již obsažena v jeho mzdě, a to ani se zaměstnancem vedoucím (nelze aplikovat ustanovení platné pro práci přesčas na práci ve svátek). Dojde-li však k souběhu práce ve svátek a práce přesčas u vedoucího zaměstnance, se kterým byla mzda sjednána již s přihlédnutím k práci přesčas, příplatek za práci přesčas mu nepřísluší.
Zaměstnancům, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele a podle dohodnutých podmínek si sami rozvrhují pracovní dobu, mzda a příplatek za práci ve svátek ani náhradní volno za tuto práci nepřísluší stejně jako náhrada ušlé mzdy ve svátek (§ 317).
Zaměstnanec do práce nejde
a) Vzhledem k tomu, že zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou mzda neuchází, obdrží celou nekrácenou měsíční mzdu, neboť výše měsíční mzdy je poskytována v nekrácené výši bez ohledu na počet dnů v měsíci. Tento postup je však podmíněn zakotvením uvedeného principu ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.
Příklad
Předpokládejme, že kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 176 hodin včetně jednoho svátku připadajícího na všední den. Zaměstnanec pracuje v rovnoměrně rozvržené pracovní době a má měsíční mzdu 15 800 Kč.
Měsíční mzda (plat): 15 800 : 176 x 176 = 15 800 Kč
Ze samotného výpočtu je patrné, že zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou, mzda neušla a zaměstnanec dostane nekrácenou měsíční mzdu.
b) Zaměstnavatel uplatňuje měsíční formu mzdy, ale bude v případě svátku uplatňovat náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, jak vyplývá ze zákonného postupu.
Příklad
Kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 176 hodin včetně jednoho svátku připadajícího na všední den, zaměstnanec má měsíční mzdu 15 800 Kč, průměrný hodinový výdělek činí 93,50 Kč, zaměstnanec pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby.
Poměrná část měsíční mzdy činí 15 800 : 176 x x 168 = 15 081,82 Kč, zaokr. 15 082 Kč
Náhrada mzdy za den svátku… 93,50 x 8 = 748 Kč
Celková výše mzdy… 15 082 + 748 = 15 830 Kč
c) U zaměstnanců, kteří jsou odměňovaní hodinovou mzdou, mzda v důsledku svátku ušla, a proto musí vždy obdržet náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.
Příklad
Kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 176 hodin včetně jednoho svátku připadajícího na všední den, zaměstnanec má hodinovou mzdu 90 Kč, průměrný hodinový výdělek činí 93,50 Kč, zaměstnanec pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby.
Mzda za výkon práce… 90 x 168 = 15 120 Kč
Náhrada mzdy za den svátku… 93,50 x 8 = 748 Kč
Celková výše mzdy… 15 120 + 748 = 15 868 Kč
V den svátku zaměstnanec jde do práce
Nutno upozornit, že v případě výkonu práce ve svátek zaměstnanci vzniká nejprve nárok na poskytnutí náhradního volna za práci ve svátek a pouze v případě dohody se zaměstnavatelem příplatek za práci ve svátek.
a) Zaměstnanec nečerpá náhradní volno za práci ve svátek. Zaměstnanci náleží dosažená mzda a za každou hodinu odpracovanou ve svátek příplatek alespoň ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku.
Příklad – měsíční mzda
Kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 176 hodin, svátek ve výši 8 hodin připadl na všední den. Zaměstnanec pracuje v rovnoměrně rozvržené pracovní době a má měsíční mzdu 15 800 Kč, jeho průměrný hodinový výdělek činí 88,50 Kč. Zaměstnanec v daném měsíci odpracoval 176 hodin, z toho 8 hodin činila práce ve svátek. Zaměstnavatel poskytuje pouze zákonnou výši příplatku za práci ve svátek. Za práci ve svátek nečerpal náhradní volno.
Výše měsíční mzdy za 176 hodin…. 15 800 Kč
Příplatek za práci ve svátek… 8 x 88,50 x x 100 % = 708 Kč
Celková mzda… 15 800 + 708 = 16 508 Kč
Příklad – hodinová mzda
Kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 176 hodin, svátek ve výši 8 hodin připadl na všední den. Zaměstnanec pracující v rovnoměrně rozvržené pracovní době v daném měsíci odpracoval 176 hodin, jeho průměrný hodinový výdělek činí 88 Kč, jeho hodinová mzda činí 85 Kč. Zaměstnanec ve svátek odpracoval 8 hodin. Zaměstnavatel poskytuje pouze zákonnou výši příplatku za práci ve svátek.
Mzda za výkon práce… 85 x 176 = 14 960 Kč
Příplatek za práci ve svátek… 88 x 8 x 100 % = 704 Kč
Celková mzda… 14 960 + 704 = 15 664 Kč
b) Zaměstnanec čerpá náhradní volno za práci ve svátek
Je-li zaměstnanec odměňován mzdou, v případě čerpání náhradního volna za práci ve svátek obdrží náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.
Příklad – měsíční mzda
Kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 176 hodin, svátek ve výši 8 hodin připadl na všední den. Zaměstnanec má základní měsíční mzdu 15 800 Kč, jeho průměrný hodinový výdělek činí 85,78 Kč. V daném měsíci odpracoval stanovenou pracovní dobu (176 hodin celkem, z toho svátek činil 8 hodin). Zaměstnanec za práci ve svátek čerpal náhradní volno.
Výpočet mzdy za odpracovanou dobu… 15 800 : 176 x 168 = 15 081,82 Kč, zaokr. 15 082 Kč
Výpočet náhrady mzdy při čerpání náhradního volna… 85,78 x 100 % x 8 = 686,24 Kč, zaokr. 686 Kč
Celková mzda 15 082 + 686 = 15 768 Kč
Příklad – hodinová mzda
Kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 176 hodin, svátek ve výši 8 hodin připadl na všední den. Zaměstnanec má hodinovou mzdu 85 Kč, jeho průměrný hodinový výdělek činí 85,78 Kč. V daném měsíci odpracoval stanovenou pracovní dobu (176 hodin, z toho ve svátek 8 hodin), zaměstnanec za práci ve svátek čerpal náhradní volno.
Mzda za výkon práce… 168 x 85 = 14 280 Kč
Náhrada mzdy v době čerpání náhradního volna za svátek… 8 x 85,78 x 100 % = 686,24 Kč, zaokr. 686 Kč
Celkem mzda… 14 280 + 686 = 14 966 Kč
Pro ilustraci uvádíme ještě příklady při výkonu práce přesčas ve svátek.
Tápete při mzdových výpočtech a vedení personální agendy? Vyzkoušejte publikaci Mzdová účtárna aktuálně, která Vás podrobně seznámí s pracovněprávní, mzdovou, daňovou a sociální oblastí.
Vytisknout
Poslat E-mailem
