Zvýšení důchodu činí za každých 360 kalendářních dnů získaných výdělečnou činností 0,4 % výpočtového základu. Možnost zvýšit si důchod se týká i seniorů v předčasném důchodu, pokud již dosáhli důchodového věku.

Podmínkou je, aby důchodce skutečně odpracoval alespoň 360 kalendářních dnů. Nárok na zvýšení procentní výměry důchodu mu vznikne buď vždy až po dvou letech nepřetržitého výkonu výdělečné činnosti, nebo po jejím skončení. Tato výdělečná činnost musí zakládat účast na důchodovém pojištění. Pro zvýšení důchodu se hodnotí doba odpracovaná až po 31. 12. 2009. Výdělečnou činnost, kterou důchodce vykonával v období do 31. 12. 2009, však do nároku na zvýšení důchodu zhodnotit nelze. Dále za výkon výdělečné činnosti nelze pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu považovat dobu dočasné pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny a dobu neplaceného volna.

Žádost o úpravu (zvýšení) starobního důchodu podává důchodce prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa jeho trvalého bydliště (v Praze na jakémkoliv Územním pracovišti Pražské správy sociálního zabezpečení, v Brně u Městské správy sociálního zabezpečení). S podáním žádosti o zvýšení starobního důchodu je  vhodné vyčkat až do doby, než bude důchodce vědět, že má podmínky nároku na zvýšení důchodu splněny (viz výše). Úpravu důchodu neprovádí ČSSZ automaticky, vždy je třeba o ní požádat.

Splnění podmínek jako získání potřebného počtu dnů výdělečné činnosti, ukončení výdělečné činnosti, nepřetržité dvouleté trvání výdělečné činnosti nebo případně odečítané doby se prokazuje evidenčním listem důchodového pojištění, který si okresní správa sociálního zabezpečení vyžádá od zaměstnavatele. U OSVČ vede potřebné údaje místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení.

Hodnotí se každý den výdělečné činnosti, která splňuje zákonná kritéria (tj. zaměstnání, OSVČ, DPČ). Jestliže důchodce přeruší výdělečnou činnost a nestačí získat 360 kalendářních dnů, neznamená to, že by takové období bylo „ztraceno“. Pokud důchodce začne opět pracovat nebo podnikat, tyto odpracované dny se mu načítají až k součtu 360 dnů. Počet přerušení výdělečné činnosti ani doba trvání přerušení není omezena. Za nepřetržité trvání výdělečné činnosti se považuje i situace, kdy v jednom dni skončí výdělečná činnost a bezprostředně druhý den navazuje výkon další výdělečné činnosti.

Příklad 1:

Důchodce pobírá starobní důchod a stále pracuje od 1. 12. 2010. Má již odpracováno 360 kalendářních dnů, ale jeho zaměstnání netrvá nepřetržitě dva roky. Druhou podmínku pro nárok na zvýšení, tj. nepřetržité trvání výdělečné činnosti po dobu dvou let, zatím nesplnil. O navýšení důchodu bude moci zažádat až ve chvíli, když jeho zaměstnání skončí, nebo až uplyne nepřetržitá dvouletá doba výdělečné činnosti.

Příklad 2:

Důchodce pobírá starobní důchod a pracuje k 31. 12. 2011. K tomuto datu má již odpracováno 330 kalendářních dnů, které získal výdělečnou činností v průběhu období od 1. 1. 2010. Podmínku pro nárok na zvýšení, tj. získání 360 dnů výdělečné činnosti, zatím nesplnil. O navýšení důchodu bude moci zažádat až ve chvíli, kdy získá zbývajících 30 dnů a současně jeho zaměstnání skončí.