Jednou z povinností zaměstnavatele souvisejících se skončením pracovního poměru (a od 1. 1. 2007 též se skončením dohody o pracovní činnosti) je vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm skutečnosti přímo vyjmenované v ustanovení § 313 odst. 1 zákoníku práce.

Na otázku, co v tomto případě znamená povinnost „vydat“ zmíněný dokument, existují rozdílné názory. Někteří odborníci tvrdí, že potvrzení o zaměstnání je třeba zaměstnanci doručit, a pokud se to nepodaří osobním předáním, musí být zaměstnanci zasláno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Dovozují tak z toho, že potvrzení o zaměstnání je písemností týkající se skončení pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti a že se na ni tedy vztahují ustanovení zákoníku práce o doručování zaměstnavatelem.

Druhýn názor říká,  že povinnost vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání představuje povinnost mít je v okamžiku skončení pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti připraveno k převzetí a že zaměstnanec musí za tímto účelem vyvinout potřebnou součinnost. Kdyby měl zákonodárce na mysli povinnost doručení zaměstnanci, pak by tak výslovně učinil a nevolil by sloveso „vydat“. Ostatně stejnou povinnost má zaměstnavatel i ve vztahu k pracovnímu posudku (s tím rozdílem, že tady ji plní jen na žádost zaměstnance) nebo ve vztahu k písemnému dokladu obsahujícímu údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách (tzv. výplatnímu lístku). V těchto případech by si povinnost vydat písemnost spojoval s povinností posílat ji zaměstnanci poštou jistě málokdo.

Navštivte seminář Dvojí pohled na zákoník práce - nejasná ustanovení pracovněprávních předpisů, praktická doporučení, kde Vás JUDr. Věra Bognárová seznámí se správným postupem v případě, kdy se názory na aplikaci některých paragrafů zákoníku práce rozcházejí.